4.1.1: Definice a obecné úvahy

4.1.1.1 Definice
a) „Akutní toxicitou pro vodní prostředí“ se rozumí vnitřní vlastnost látky být nebezpečnou pro vodní organismus po krátkodobé expozici této látce ve vodním prostředí.
b) ►M12  Krátkodobá (akutní) nebezpečnost ◄ “ se pro klasifikační účely rozumí nebezpečnost, kterou pro organismus představuje látka nebo směs z důvodu její akutní toxicity během krátkodobé expozice ve vodním prostředí této látce nebo směsi.
c) „Dostupností látky“ se rozumí to, nakolik se tato látka stává rozpustnou nebo rozptýlenou. Co se týká dostupnosti kovů, nakolik se část kovových iontů kovové sloučeniny (M°) může oddělit od zbytku sloučeniny (molekuly).
d) „Biodostupností“ (nebo „biologickou dostupností“) se rozumí to, nakolik je látka absorbována organismem a distribuována do určité oblasti v organismu. To závisí na fyzikálně-chemických vlastnostech látky, anatomii a fyziologii organismu, farmakokinetice a cestě expozice. Dostupnost není podmínkou biodostupnosti.
e) „Bioakumulací“ se rozumí čistý výsledek absorpce, transformace a vyloučení látky u organismu, a to s ohledem na všechny cesty expozice (např. vzduchem, vodou, sedimenty/půdou a potravou).
f) „Biokoncentrací“ se rozumí čistý výsledek absorpce, transformace a vyloučení látky u organismu v důsledku expozice prostřednictvím vody.
g) „Chronickou toxicitou pro vodní prostředí“ se rozumí vnitřní schopnost látky vyvolat nepříznivé účinky na vodní organismy během expozicí ve vodním prostředí, které jsou určeny životním cyklem organismu.
h) „Rozložitelností“ se rozumí rozklad organických molekul na menší molekuly a nakonec na oxid uhličitý, vodu a soli.
i) „ECx“ se rozumí koncentrace vyvolávající účinek spojená s x% odezvou.
j) ►M12  Dlouhodobá (chronická) nebezpečnost ◄ “ se pro klasifikační účely rozumí nebezpečnost, kterou představuje látka nebo směs z důvodu její chronické toxicity během dlouhodobé expozice ve vodním prostředí.
k) „Koncentrací bez pozorovaného účinku (No Observed Effect Concentration, NOEC)“ se rozumí testovací koncentrace, jejíž hladina se nachází těsně pod hladinou nejnižší testované koncentrace se statisticky významným účinkem. V porovnání s kontrolou nemá NOEC žádný statisticky významný nepříznivý účinek.
4.1.1.2 Základní prvky
4.1.1.2.0

►M12  Nebezpečnost pro vodní prostředí se člení na:

 krátkodobou (akutní) nebezpečnost pro vodní prostředí,

 dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost pro vodní prostředí. ◄

4.1.1.2.1

Základními prvky použitými pro klasifikaci v případě nebezpečnosti pro vodní prostředí jsou

 akutní toxicita pro vodní prostředí,

 chronická toxicita pro vodní prostředí.

 možná nebo skutečná bioakumulace a

 rozložitelnost (biotická nebo abiotická) organických chemických látek.

4.1.1.2.2

Údaje se přednostně odvozují pomocí standardizovaných zkušebních metod podle čl. 8 odst. 3. V praxi se používají rovněž údaje získané pomocí jiných standardizovaných zkušebních metod, například vnitrostátních metod, pokud se považují se rovnocenné. Jsou-li k dispozici platné údaje z nestandardních zkoušek a pomocí jiných než zkušebních metod, přihlíží se k nim pro účely klasifikace, pokud splňují požadavky stanovené v oddíle 1 přílohy XI nařízení (ES) č. 1907/2006. Obecně se údaje o toxicitě jak pro sladkovodní, tak pro mořské druhy považují za vhodné pro použití při klasifikaci, pokud jsou použité zkušební metody rovnocenné. Nejsou-li takové údaje k dispozici, je klasifikace založena na nejlepších dostupných údajích. Viz také část 1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008.

4.1.1.3 Ostatní úvahy
4.1.1.3.1

Klasifikace látek a směsí v případě nebezpečnosti pro životní prostředí vyžaduje určení rizik, která tyto látky nebo směsi představují pro vodní prostředí. ►M12  Vodní prostředí se posuzuje s ohledem na vodní organismy, které žijí ve vodě, a vodní ekosystém, jehož jsou součástí. Základem zjištění krátkodobé (akutní) a dlouhodobé (chronické) nebezpečnosti je proto toxicita látky nebo směsi pro vodní prostředí, ačkoli tato skutečnost se případně pozmění s přihlédnutím k dalším informacím o rozložitelnosti a bioakumulaci. ◄

4.1.1.3.2

Ačkoli systém klasifikace platí pro všechny látky a směsi, uznává se, že pro zvláštní případy (např. kovy) vydala Evropská agentura pro chemické látky pokyny.