1.1.3: Zásady extrapolace pro klasifikaci směsí, nejsou-li údaje ze zkoušek k dispozici pro celou směs

Pokud samotná směs nebyla podrobena zkoušce za účelem zjištění nebezpečných vlastností, avšak jsou k dispozici dostatečné údaje o obdobných zkoušených směsích a jednotlivých v ní obsažených nebezpečných látkách, aby bylo možno náležitě charakterizovat nebezpečnost směsi, použijí se tyto údaje v souladu s následujícími pravidly extrapolace uvedenými v čl. 9 odst. 4 pro každou jednotlivou třídu nebezpečnosti v částech 3 a 4, s výhradou případných zvláštních ustanovení pro směsi v jednotlivých třídách nebezpečnosti.
1.1.3.1 Ředění

►M2  Je-li testovaná směs  ◄ zředěna nějakou látkou (ředidlem), která má stejnou nebo nižší kategorii nebezpečnosti než nejméně nebezpečná původní látka tvořící složku směsi a u níž se neočekává, že bude mít vliv na klasifikaci nebezpečnosti jiných látek tvořících složky této směsi,

buď se nová směs klasifikuje jako rovnocenná původní směsi,
nebo se použije metoda pro klasifikaci směsí vysvětlená v jednotlivých oddílech části 3 a části 4, pokud jsou k dispozici údaje pro všechny složky či pouze pro některé složky směsi,
anebo se v případě akutní toxicity použije metoda pro klasifikaci směsí na základě složek směsi (vzorec pro aditivitu).
1.1.3.2 Šarže
Lze předpokládat, že kategorie nebezpečnosti testované výrobní šarže směsi je v podstatě rovnocenná kategorii nebezpečnosti jiné netestované výrobní šarže téhož komerčního výrobku, když byla vyrobena stejným dodavatelem či za jeho dohledu, není-li důvod domnívat se, že existuje významná odchylka, takže se změnila klasifikace nebezpečnosti této netestované šarže. Pokud odchylka nastane, je nutné nové hodnocení.
1.1.3.3 Koncentrace vysoce nebezpečných směsí
V případě klasifikace směsí, na něž se vztahují body 3.1, 3.2, 3.3, 3.8, 3.9, 3.10 a 4.1, je-li testovaná směs zařazena do nejvyšší kategorie nebo podkategorie nebezpečnosti a koncentrace složek testované směsi zařazených do této kategorie nebo podkategorie se zvýší, zařadí se výsledná netestovaná směs do této kategorie nebo podkategorie bez dalších zkoušek.
1.1.3.4 Interpolace v rámci jedné kategorie nebezpečnosti
V případě klasifikace směsí, na něž se vztahují body 3.1, 3.2, 3.3, 3.8, 3.9, 3.10 a 4.1, se u tří směsí (A, B a C) s totožnými složkami, kde směsi A a B byly testovány a jsou zařazeny do stejné kategorie nebezpečnosti a kde netestovaná směs C má stejné nebezpečné složky jako směs A a B, ale s koncentracemi blížícími se koncentracím těchto nebezpečných složek ve směsích A a B, má za to, že směs C je ve stejné kategorii nebezpečnosti jako směsi A a B.
1.1.3.5 V podstatě obdobné směsi
V případě
a) dvou směsí, které obě obsahují dvě složky:
i) A + B;
ii) C + B;
b) koncentrace složky B je v obou směsích v zásadě stejná;
c) koncentrace složky A ve směsi i) se rovná koncentraci složky C ve směsi ii);
d) pro A a C jsou k dispozici údaje o nebezpečnosti, které jsou v podstatě rovnocenné, tj. složky jsou ve stejné kategorii nebezpečnosti a nepředpokládá se, že by ovlivnily klasifikaci nebezpečnosti složky B,
Je-li směs i) nebo ii) již zařazena na základě údajů ze zkoušek, zařadí se druhá směs do stejné kategorie nebezpečnosti.
1.1.3.6 Přezkum klasifikace v případě změny složení směsi
Pro použití čl. 15 odst. 2 písm. a) jsou definovány tyto změny původní koncentrace:


Tabulka 1.2

Zásada extrapolace pro změny ve složení směsi

Výchozí rozmezí koncentrace složky

Přípustná změna ve výchozí koncentraci složky

≤ 2,5 %

± 30 %

2,5 < C ≤ 10 %

± 20 %

10 < C ≤ 25 %

± 10 %

25 < C ≤ 100 %

± 5 %

1.1.3.7 Aerosoly
V případě klasifikace směsí, na něž se vztahují oddíly 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.8 a 3.9, se směs ve formě aerosolu zařadí do stejné kategorie nebezpečnosti jako směs, která není ve formě aerosolu, pokud přidaný hnací plyn nemá vliv na nebezpečné vlastnosti směsi při rozprašování a pokud jsou k dispozici vědecké důkazy o tom, že směs ve formě aerosolu není nebezpečnější než směs, která není ve formě aerosolu.