1.1.3: Zásady extrapolace pro klasifikaci směsí, nejsou-li údaje ze zkoušek k dispozici pro celou směs

Pokud samotná směs nebyla podrobena zkoušce za účelem zjištění nebezpečných vlastností, avšak jsou k dispozici dostatečné údaje o obdobných zkoušených směsích a jednotlivých v ní obsažených nebezpečných látkách, aby bylo možno náležitě charakterizovat nebezpečnost směsi, použijí se tyto údaje v souladu s následujícími pravidly extrapolace uvedenými v čl. 9 odst. 4 pro každou jednotlivou třídu nebezpečnosti v částech 3 a 4, s výhradou případných zvláštních ustanovení pro směsi v jednotlivých třídách nebezpečnosti.
1.1.3.1 Ředění

►M2  Je-li testovaná směs  ◄ zředěna nějakou látkou (ředidlem), která má stejnou nebo nižší kategorii nebezpečnosti než nejméně nebezpečná původní látka tvořící složku směsi a u níž se neočekává, že bude mít vliv na klasifikaci nebezpečnosti jiných látek tvořících složky této směsi,

— buď se nová směs klasifikuje jako rovnocenná původní směsi,
— nebo se použije metoda pro klasifikaci směsí vysvětlená v jednotlivých oddílech části 3 a části 4, pokud jsou k dispozici údaje pro všechny složky či pouze pro některé složky směsi,
— anebo se v případě akutní toxicity použije metoda pro klasifikaci směsí na základě složek směsi (vzorec pro aditivitu).
1.1.3.2 Šarže
Lze předpokládat, že kategorie nebezpečnosti testované výrobní šarže směsi je v podstatě rovnocenná kategorii nebezpečnosti jiné netestované výrobní šarže téhož komerčního výrobku, když byla vyrobena stejným dodavatelem či za jeho dohledu, není-li důvod domnívat se, že existuje významná odchylka, takže se změnila klasifikace nebezpečnosti této netestované šarže. Pokud odchylka nastane, je nutné nové hodnocení.
1.1.3.3 Koncentrace vysoce nebezpečných směsí
V případě klasifikace směsí, na něž se vztahují body 3.1, 3.2, 3.3, 3.8, 3.9, 3.10 a 4.1, je-li testovaná směs zařazena do nejvyšší kategorie nebo podkategorie nebezpečnosti a koncentrace složek testované směsi zařazených do této kategorie nebo podkategorie se zvýší, zařadí se výsledná netestovaná směs do této kategorie nebo podkategorie bez dalších zkoušek.
1.1.3.4 Interpolace v rámci jedné kategorie nebezpečnosti
V případě klasifikace směsí, na něž se vztahují body 3.1, 3.2, 3.3, 3.8, 3.9, 3.10 a 4.1, se u tří směsí (A, B a C) s totožnými složkami, kde směsi A a B byly testovány a jsou zařazeny do stejné kategorie nebezpečnosti a kde netestovaná směs C má stejné nebezpečné složky jako směs A a B, ale s koncentracemi blížícími se koncentracím těchto nebezpečných složek ve směsích A a B, má za to, že směs C je ve stejné kategorii nebezpečnosti jako směsi A a B.
1.1.3.5 V podstatě obdobné směsi
V případě
a) dvou směsí, které obě obsahují dvě složky:
i) A + B;
ii) C + B;
b) koncentrace složky B je v obou směsích v zásadě stejná;
c) koncentrace složky A ve směsi i) se rovná koncentraci složky C ve směsi ii);
d) pro A a C jsou k dispozici údaje o nebezpečnosti, které jsou v podstatě rovnocenné, tj. složky jsou ve stejné kategorii nebezpečnosti a nepředpokládá se, že by ovlivnily klasifikaci nebezpečnosti složky B,
Je-li směs i) nebo ii) již zařazena na základě údajů ze zkoušek, zařadí se druhá směs do stejné kategorie nebezpečnosti.
1.1.3.6 Přezkum klasifikace v případě změny složení směsi
Pro použití čl. 15 odst. 2 písm. a) jsou definovány tyto změny původní koncentrace:


Tabulka 1.2

Zásada extrapolace pro změny ve složení směsi

Výchozí rozmezí koncentrace složky

Přípustná změna ve výchozí koncentraci složky

≤ 2,5 %

± 30 %

2,5 < C ≤ 10 %

± 20 %

10 < C ≤ 25 %

± 10 %

25 < C ≤ 100 %

± 5 %

1.1.3.7 Aerosoly
V případě klasifikace směsí, na něž se vztahují oddíly 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.8 a 3.9, se směs ve formě aerosolu zařadí do stejné kategorie nebezpečnosti jako směs, která není ve formě aerosolu, pokud přidaný hnací plyn nemá vliv na nebezpečné vlastnosti směsi při rozprašování a pokud jsou k dispozici vědecké důkazy o tom, že směs ve formě aerosolu není nebezpečnější než směs, která není ve formě aerosolu.