3.5.2.1Tato třída nebezpečnosti se týká především látek, které mohou způsobovat mutace v lidských zárodečných buňkách, jež mohou být přenášeny na potomstvo. Při zařazování látek a směsí do této třídy nebezpečnosti se však posuzují rovněž výsledky zkoušek týkajících se mutagenity nebo genotoxicity in vitro a v somatických a zárodečných buňkách savců in vivo.
3.5.2.2Pro účely klasifikace pro mutagenitu v zárodečných buňkách se látky zařadí do jedné ze dvou kategorií podle tabulky 3.5.1.
Tabulka 3.5.1
Kategorie nebezpečnosti pro mutageny zárodečných buněk
Kategorie
Kritéria
KATEGORIE 1:
Látky, o nichž je známo, že vyvolávají dědičné mutace, nebo na něž je nutno pohlížet, jako kdyby vyvolávaly dědičné mutace v lidských zárodečných buňkách.
Látky, o nichž je známo, že vyvolávají dědičné změny v lidských zárodečných buňkách.
Kategorie 1A:
Zařazení do kategorie 1A se zakládá na pozitivních důkazech z epidemiologických studií u člověka.
Látky, na něž je nutno pohlížet, jako kdyby vyvolávaly dědičné mutace v lidských zárodečných buňkách.
Kategorie 1B:
Zařazení do kategorie 1B se zakládá na
— pozitivním výsledku (výsledcích) zkoušek in vivo týkajících se mutagenity v zárodečných buňkách u savců; nebo
— pozitivním výsledku (výsledcích) zkoušek in vivo týkajících se mutagenity v somatických buňkách u savců ve spojení s určitými důkazy, že látka může vyvolat mutace zárodečných buněk. Tyto podpůrné důkazy je možné odvodit ze zkoušek mutagenity/genotoxicity v zárodečných buňkách in vivo nebo prokázáním schopnosti látky nebo jejích metabolitů zasahovat genetický materiál zárodečných buněk; nebo
— pozitivních výsledcích zkoušek prokazujících mutagenní účinky v lidských zárodečných buňkách, aniž by byl prokázán přenos na potomstvo; např. větší výskyt aneuploidie v zárodečných buňkách u exponovaných lidí.
KATEGORIE 2:
Látky, které vyvolávají u člověka obavy vzhledem k tomu, že mohou vyvolat dědičné mutace v lidských zárodečných buňkách.
Zařazení do kategorie 2 se zakládá na pozitivních důkazech získaných z experimentů u savců nebo v některých případech z experimentů in vitro získaných ze
— zkoušek in vivo týkajících se mutagenity v somatických buňkách savců nebo
— jiných zkoušek in vivo týkajících se genotoxicity v somatických buňkách, které jsou doloženy pozitivními výsledky ze zkoušek in vitro týkajících se mutagenity.
Pozn.: Látky, které jsou pozitivní při zkouškách in vitro týkajících se mutagenity u savců a které vykazují rovněž analogii ke známým mutagenům zárodečných buněk s ohledem na vztahy chemické struktury a účinku, se zařadí jako mutageny kategorie 2.
3.5.2.3Zvláštní úvahy při klasifikaci látek jako mutagenů zárodečných buněk
3.5.2.3.1Pro účely klasifikace se přihlíží rovněž k výsledkům pokusů provedených ke zjištění mutagenních nebo genotoxických účinků v zárodečných nebo somatických buňkách exponovaných zvířat. Přihlíží se rovněž k mutagenním nebo genotoxickým účinkům zjištěným při zkouškách in vitro.
3.5.2.3.2Systém je založen na nebezpečnosti, kdy se látky klasifikují na základě své vnitřní schopnosti vyvolávat mutace v zárodečných buňkách. Systém proto není určen pro (kvantitativní) posouzení rizik látek.
3.5.2.3.3Klasifikace pro dědičné účinky v lidských zárodečných buňkách se provádí na základě dobře provedených, dostatečně validovaných zkoušek, přednostně jak je popsáno v nařízení (ES) č. 440/2008 přijatém podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení o zkušebních metodách), například na základě zkoušek uvedených v následujících bodech. Hodnocení výsledků zkoušek se provede pomocí odborného posudku a při klasifikaci se přihlédne ke všem dostupným důkazům.
3.5.2.3.4Zkoušky in vivo týkající se dědičné mutagenity v zárodečných buňkách, jako například:
—dominantní letální mutační zkouška u hlodavců;
—test dědičné translokace u myší.
3.5.2.3.5Zkoušky in vivo týkající se mutagenity v somatických buňkách, jako například.:
—zkouška na chromozomové aberace v buňkách kostní dřeně savců;
3.5.2.3.6Zkoušky mutagenity/genotoxicity v zárodečných buňkách, jako například:
a)zkoušky týkající se mutagenity:
—zkouška na chromozomové aberace ve spermatogoniích savců,
—test spermatidních mikrojader;
b)zkoušky týkající se genotoxicity:
—zkouška na výměnu sesterských chromatid ve spermatogoniích,
—zkouška na neplánovanou syntézu DNA (UDS) v testikulárních buňkách;
3.5.2.3.7Zkoušky genotoxicity v somatických buňkách, jako například:
—zkouška na neplánovanou syntézu (UDS) v játrech in vivo;
—výměna sesterských chromatid (SCE) v kostní dřeni savců.
3.5.2.3.8Zkoušky in vitro týkající se mutagenity, jako například:
—zkouška in vitro na chromozomové aberace u savců;
—zkouška genových mutací in vitro na buňkách savců;
—zkouška reverzních mutací na bakteriích.
3.5.2.3.9Klasifikace jednotlivých látek se zakládá na celkové průkaznosti dostupných důkazů pomocí odborného posudku (viz oddíl 1.1.1). V případě, že se pro klasifikaci použije jedna dobře provedená zkouška, musí poskytovat jasné a jednoznačné pozitivní výsledky. Pokud se objeví nové, řádně validované zkoušky, lze jich rovněž použít k posouzení celkové průkaznosti důkazů. V úvahu se vezme rovněž relevance cesty expozice, která byla použita ve studii látky, v porovnání s cestou expozice u člověka.
