2.2.4: Dodatečné úvahy při klasifikaci

2.2.4.1 Hořlavost se určí pomocí zkoušek nebo v případě směsí, u nichž jsou k dispozici dostatečné údaje, pomocí výpočtu v souladu s metodami stanovenými v normě ISO (viz ISO 10156 v platném znění, „Plyny a plynné směsi – Stanovení hořlavosti a oxidační schopnosti při výběru výstupů ventilu lahve“). Nejsou-li k dispozici dostatečné údaje pro použití těchto metod, lze použít zkušební metodu podle EN 1839 v platném znění (Stanovení mezí výbušnosti plynů a par).
2.2.4.2 Chemická nestabilita se určí v souladu s metodou popsanou v části III UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria. Pokud výpočet v souladu s ISO 10156 v platném znění prokáže, že plynná směs není hořlavá, není pro účely klasifikace třeba provádět zkoušky pro stanovení chemické nestability.