2.6.4: Dodatečné úvahy při klasifikaci

2.6.4.1 Pro klasifikaci hořlavých kapalin jsou potřebné údaje o bodu vzplanutí a počátečním bodu varu. Tyto údaje lze zjistit pomocí zkoušek, nalézt v literatuře či vypočítat. Nejsou-li údaje k dispozici, bod vzplanutí a počáteční bod varu se stanoví pomocí zkoušky. Pro stanovení bodu vzplanutí se použije metoda uzavřeného kalíšku.
2.6.4.2 ►M2  V případě směsí ( 5 ) obsahujících známé hořlavé kapaliny ve stanovených koncentracích, ačkoli mohou obsahovat netěkavé složky, např. polymery, přísady, není nutné stanovit bod vzplanutí experimentálně, je-li vypočtený bod vzplanutí směsi pomocí metody uvedené níže v bodě 2.6.4.3 přinejmenším o 5 °C ( 6 ) vyšší než příslušné kritérium klasifikace (23 °C, resp. 60 °C) a pod podmínkou, že: ◄
a) je známo přesné složení směsi (má-li materiál specifikovaný rozsah složení, zvolí se pro posouzení složení s nejnižším vypočteným bodem vzplanutím);
b) je známa spodní mez výbušnosti každé složky, ►M2  směsi  ◄ (jsou-li tyto údaje extrapolovány na jiné teploty než zkušební podmínky, je nutno použít odpovídající korelaci) a metoda výpočtu spodní meze výbušnosti;
c) je známa teplotní závislost tlaku nasycených par a aktivitní koeficient pro každou složku, která je ve směsi přítomna;
d) kapalná fáze je homogenní.
2.6.4.3 Jednu vhodnou metodu popisují Gmehling a Rasmussen (Ind. Eng. Fundament, 21, 186, (1982)). Pro směsi, které obsahují netěkavé složky, se bod vzplanutí vypočítá z těkavých složek. Má se za to, že netěkavá složka pouze mírně snižuje parciální tlak rozpouštědel a vypočtený bod vzplanutí je pouze mírně nižší než naměřená hodnota.
2.6.4.4 Možné zkušební metody pro stanovení bodu vzplanutí hořlavých kapalin jsou uvedeny v tabulce 2.6.3.


Tabulka 2.6.3

Metody pro stanovení bodu vzplanutí hořlavých kapalin

Evropské normy:

EN ISO 1516 v platném znění

Stanovení vzplanutí/nevzplanutí – rovnovážná metoda uzavřeného kalíšku

EN ISO 1523 v platném znění

Stanovení bodu vzplanutí – rovnovážná metoda uzavřeného kalíšku

EN ISO 2719 v platném znění

Stanovení bodu vzplanutí – metoda uzavřeného kalíšku podle Penskyho-Martense

EN ISO 3679 v platném znění

Stanovení bodu vzplanutí – rychlá rovnovážná metoda uzavřeného kalíšku

EN ISO 3680 v platném znění

Stanovení vzplanutí/nevzplanutí – rychlá rovnovážná metoda uzavřeného kalíšku

EN ISO 13736 v platném znění

Ropné produkty a jiné kapaliny – stanovení bodu vzplanutí – Abelova metoda uzavřeného kalíšku

Vnitrostátní normy:

Association française de normalisation (AFNOR)

NF M07-036 v platném znění

Détermination du point d’éclair – Vase clos Abel-Pensky

(totožná s DIN 51755)

▼M2 —————

▼B

Deutsches Institut für Normung

DIN 51755 (bod vzplanutí pod 65 °C) v platném znění Prüfung von Mineralölen und anderen brennbaren Flüssigkeiten; Bestimmung des Flammpunktes im geschlossenen Tiegel, nach Abel-Pensky

(totožná s NF M07-036)

2.6.4.5 Kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C a nižším než 60 °C nemusí být zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky při zkoušce samovolného hoření L.2, část III, oddíl 32 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží, Příručka pro zkoušky a kritéria.
2.6.4.6 Možné zkušební metody pro stanovení počátečního bodu varu hořlavých kapalin jsou uvedeny v tabulce 2.6.4.


Tabulka 2.6.4

Metody pro stanovení počátečního bodu varu hořlavých kapalin

Evropské normy:

EN ISO 3405 v platném znění

Ropné produkty – Určení destilačních vlastností při atmosférickém tlaku

EN ISO 3924 v platném znění

Ropné produkty – Určení distribuce rozmezí varu – Metoda plynové chromatografie

EN ISO 4626 v platném znění

Prchavé organické kapaliny – Určení distribuce rozmezí varu organických rozpouštědel použitých jako suroviny

Nařízení (ES) č. 440/2008 (1)

Metoda A.2, jak je popsaná v části A přílohy nařízení (ES) č. 440/2008

(1)   Úř. věst. L 142, 31.5.2008, s. 1.