Call us: +44 870 8 200 310
Or write: experts@regartis.com
2.15.2: Kritéria klasifikace
2.15.2.1
Organické peroxidy se uvažují pro zařazení do této třídy, pokud neobsahují:
a)
více než 1,0 % aktivního kyslíku z organických peroxidů při obsahu nejvýše 1,0 % peroxidu vodíku; nebo
b)
více než 0,5 % aktivního kyslíku z organických peroxidů při obsahu více než 1,0 %, nejvíce však 7,0 % peroxidu vodíku.
Poznámka
Obsah aktivního kyslíku (v %) směsi organických peroxidů je dán vzorcem:
kde:
|
ni |
= |
počet peroxyskupin na i-tou molekulu organického peroxidu; |
|
ci |
= |
koncentrace ( % hmotnosti) i-tého organického peroxidu; |
|
mi |
= |
molekulová hmotnost i-tého organického peroxidu. |
2.15.2.2
Organické peroxidy se zařadí do jedné ze sedmi kategorií „typů A až G“ této třídy podle těchto zásad:
a)
jakýkoli organický peroxid, který ve svém balení může detonovat nebo rychle deflagrovat, se definuje jako organický peroxid TYPU A;
b)
jakýkoli organický peroxid, který má výbušné vlastnosti a který ve svém balení nedetonuje ani rychle nedeflagruje, je však v tomto balení náchylný k tepelné explozi, se definuje jako organický peroxid TYPU B;
c)
jakýkoli organický peroxid, který má výbušné vlastnosti, pokud látka nebo směs v balení nemůže detonovat nebo rychle deflagrovat ani nemůže dojít k tepelné explozi, se definuje jako organický peroxid TYPU C;
d)
jakýkoli organický peroxid, který při laboratorní zkoušce
i)
částečně detonuje, nedeflagruje rychle a nevykazuje žádnou prudkou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu; nebo
ii)
vůbec nedetonuje, deflagruje pomalu a nevykazuje žádnou prudkou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu; nebo
iii)
vůbec nedetonuje ani nedeflagruje a vykazuje střední reakci při zahřátí v uzavřeném obalu,
se definuje jako organický peroxid TYPU D;
e)
jakýkoli organický peroxid, který při laboratorní zkoušce vůbec nedetonuje ani nedeflagruje a vykazuje malou nebo žádnou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu, se definuje jako organický peroxid TYPU E;
f)
jakýkoli organický peroxid, který při laboratorní zkoušce vůbec nedetonuje ve stavu kavitace ani nedeflagruje a vykazuje pouze malou nebo žádnou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu a malou nebo žádnou výbušnou energii, se definuje jako organický peroxid TYPU F;
g)
jakýkoli organický peroxid, který při laboratorní zkoušce vůbec nedetonuje ve stavu kavitace ani nedeflagruje a nevykazuje žádnou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu ani žádnou výbušnou energii, za předpokladu, že je teplotně stálý, tj. teplota samourychlujícího se rozkladu je 60 °C nebo vyšší pro balení o hmotnosti 50 kg (
8
), a u kapalných směsí se k znecitlivění používá ředidlo s bodem varu nejméně 150 °C, se definuje jako organický peroxid TYPU G. Není-li organický peroxid teplotně stálý nebo používá-li se k znecitlivění ředidlo s bodem varu nižším než 150 °C, organický peroxid se definuje jako organický peroxid TYPU F.
Pokud se zkouška provádí na balení a obal se změní, provede se další zkouška, má-li se za to, že změna obalu ovlivní výsledek zkoušky.
2.15.2.3
Kritéria pro kontrolu teploty
Kontrole teploty podléhají tyto organické peroxidy:
a)
organické peroxidy typu B a C se SADT ≤ 50 °C;
b)
organické peroxidy typu D vykazující střední reakci při zahřátí v uzavřeném obalu (
9
) se SADT ≤ 50 °C nebo vykazující malou či žádnou reakci při zahřátí v uzavřeném obalu se SADT ≤ 45 °C a
c)
organické peroxidy typu E a F se SADT ≤ 45 °C.
Zkušební metody pro stanovení SADT a odvození kontrolní a kritické teploty jsou uvedeny v části II oddíle 28 ►M4 UN RTDG ◄ , Příručka pro zkoušky a kritéria. Zvolená zkouška se provede způsobem, který je pro dané balení reprezentativní co do velikosti i materiálu.