1.1.1: Číslování záznamů a identifikace látky

1.1.1.1 Indexová čísla
Záznamy v části 3 jsou seřazeny podle atomového čísla prvku, který nejvíce charakterizuje vlastnosti látky. Organické látky jsou z důvodu své rozmanitosti rozděleny do tříd. Indexové číslo každé látky je ve tvaru číselného kódu ABC-RST-VW-Y. ABC odpovídá atomovému číslu nejcharakterističtějšího prvku nebo organické skupiny v molekule. RST je pořadové číslo látky v sériích ABC. VW označuje formu, v níž je látka vyráběna nebo uváděna na trh. Y je kontrolní číslo vypočtené metodou ISBN pro desetimístná čísla. Toto číslo je uvedeno ve sloupci nadepsaném „Indexové číslo“.
1.1.1.2 Čísla ES

Číslo ES, tj. EINECS, ELINCS nebo NLP, je úřední číslo látky v Evropské unii. Číslo EINECS lze získat z Evropského seznamu existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) ( 15 ). Číslo ELINCS lze získat z Evropského seznamu oznámených látek (v platném znění) (EUR 22543 EN, Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006, ISSN 1018-5593). Číslo NLP lze získat ze seznamu „látek nadále nepovažovaných za polymery“ (v platném znění) (dokument Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství, 1997, ISBN 92-827-8995-0). Číslo ES je sedmimístným číslem typu XXX-XXX-X, přičemž číslování začíná od 200-001-8 (EINECS), od 400-010-9 (ELINCS) a od 500-001-0 (NLP). Toto číslo je uvedeno ve sloupci nadepsaném „Číslo ES“.

1.1.1.3 Číslo CAS
Pro usnadnění identifikace záznamu je uvedeno číslo podle Chemical Abstracts Service (číslo CAS). Je nutno poznamenat, že číslo EINECS označuje bezvodou i hydratovanou formu látky, zatímco v případě čísla CAS často existují různá čísla pro bezvodou a hydratovanou formu látky. Uvedené číslo CAS platí pouze pro bezvodou formu, a z tohoto důvodu nepopisuje záznamy vždy tak přesně jako číslo EINECS. Toto číslo je uvedeno ve sloupci nadepsaném „Číslo CAS“.
1.1.1.4 Mezinárodní identifikace chemických látek
Kdykoli je to možné, jsou nebezpečné látky uvedeny pod svými názvy podle IUPAC. Látky uvedené v seznamech EINECS, ELINCS nebo v seznamu „látek nadále nepovažovaných za polymery“ jsou uvedeny pod názvy v těchto seznamech. V některých případech jsou uvedeny i jiné názvy, například obvyklý nebo obecný název. Kdykoli je to možné, jsou přípravky na ochranu rostlin uvedeny pod svými názvy ISO.
Nečistoty, přídatné látky a minoritní jednotlivé složky obvykle uvedeny nejsou, pokud nemají významný vliv na klasifikaci látky.
Některé látky jsou charakterizovány čistotou vyjádřenou v procentech. Látky s vyšším obsahem aktivní látky (např. organické peroxidy), než je tento procentní podíl, nejsou v části 3 uvedeny a mohou mít další nebezpečné vlastnosti (např. výbušnost), měly by být proto klasifikovány a označeny odpovídajícím způsobem.
Jsou-li uvedeny určité koncentrační limity, platí pro látku nebo látky uvedené v daném záznamu. Zejména v případě záznamů pro směsi látek nebo záznamů charakterizovaných čistotou vyjádřenou v procentech se tyto limity vztahují pouze na látku, jak je popsána v části 3, a nikoliv na čistou látku.
Aniž je dotčen čl. 17 odst. 2, uvádí se pro látky uvedené v části 3 na štítku jeden z názvů uvedených v této příloze. Pro některé látky jsou v hranatých závorkách uvedeny doplňkové informace pro usnadnění identifikace látky. Tyto informace nemusí být na štítku uvedeny.
Některé záznamy obsahují odkaz na nečistoty. V tom případě za názvem látky následuje text: „(containing ≥ xx % impurity)“ („(obsahuje ≥ xx % nečistot)“). Odkaz v závorkách se pak považuje za součást názvu a musí být uveden na štítku.
1.1.1.5 Záznamy pro skupiny látek
V části 3 je uvedena řada záznamů pro skupiny látek. V těchto případech budou požadavky na klasifikaci a na označování platit pro všechny látky, na které se popis vztahuje.
V některých případech existují požadavky na klasifikaci a označování pro určité látky spadající do skupinového záznamu. V takových případech je v části 3 uveden pro látku zvláštní záznam a u skupinového záznamu je uvedena poznámka „except those specified elsewhere in this Annex“ („s výjimkou látek uvedených jinde v této příloze“).
V některých případech může jednotlivá látka spadat do více než jednoho skupinového záznamu. V takových případech je v klasifikaci látky zohledněna klasifikace pro všechny skupinové záznamy. Je-li uvedena rozdílná klasifikace pro stejný druh nebezpečnosti, použije se nejpřísnější klasifikace.
Záznamy v části 3 pro soli (pod jakýmkoli označením) se vztahují na bezvodé i hydratované formy, není-li stanoveno jinak.
Čísla ES nebo čísla CAS obvykle nejsou uvedena pro záznamy, které zahrnují více než čtyři jednotlivé látky.