3.1.2: Kritéria pro klasifikaci látek jako akutně toxických

3.1.2.1 ►M12  Látky mohou být zařazeny do jedné ze čtyř kategorií nebezpečnosti na základě akutní toxicity při orální, dermální nebo inhalační expozici podle číselných kritérií uvedených v tabulce 3.1.1. ◄ Hodnoty akutní toxicity jsou vyjádřeny jako (přibližné) hodnoty LD50 (orální, dermální expozice) nebo LC50 (inhalační expozice) nebo jako odhady akutní toxicity (ATE). Vysvětlivky jsou uvedeny v tabulce 3.1.1.


Tabulka 3.1.1

Kategorie nebezpečnosti pro akutní toxicitu a odhady akutní toxicity (ATE) definující příslušné kategorie

Cesta expozice

Kategorie 1

Kategorie 2

Kategorie 3

Kategorie 4

Orální (mg/kg tělesné hmotnosti)

ATE ≤ 5

5 < ATE ≤ 50

50 < ATE ≤ 300

300 < ATE ≤ 2 000

viz:

pozn. a)

pozn. b)

Dermální (mg/kg tělesné hmotnosti)

ATE ≤ 50

50 < ATE ≤ 200

200 < ATE ≤ 1 000

1 000 < ATE ≤ 2 000

viz:

pozn. a)

pozn. b)

Plyny (ppmV (1))

ATE ≤ 100

100 < ATE ≤ 500

500 < ATE ≤ 2 500

2 500 < ATE ≤ 20 000

viz:

pozn. a)

pozn. b)

pozn. c)

Páry (mg/l)

ATE ≤ 0,5

0,5 < ATE ≤ 2,0

2,0 < ATE ≤ 10,0

10,0 < ATE ≤ 20,0

viz:

pozn. a)

pozn. b)

pozn. c)

pozn. d)

Prach a mlha (mg/l)

ATE ≤ 0,05

0,05 < ATE ≤ 0,5

0,5 < ATE ≤ 1,0

1,0 < ATE ≤ 5,0

viz:

pozn. a)

pozn. b)

pozn. c)

(1)   Koncentrace plynů se vyjadřují v částicích na milion a na objem (ppmV).

Poznámky k tabulce 3.1.1:

a) Odhad akutní toxicity (ATE) pro klasifikaci látky nebo složky směsi se odvozuje pomocí LD50/LC50, jsou-li dostupné.
b) Odhad akutní toxicity (ATE) pro klasifikaci látky ve směsi se odvozuje pomocí:
LD50/LC50, jsou-li dostupné,
odpovídající přepočítací hodnoty z tabulky 3.1.2, která se vztahuje k výsledkům zkoušky rozmezí, nebo
odpovídající přepočítací hodnoty z tabulky 3.1.2, která se vztahuje ke klasifikační kategorii.
c) Rozmezí odhadu akutní toxicity (ATE) pro inhalační toxicitu použitá v tabulce jsou založena na zkušebních expozicích po dobu 4 hodin. Přepočet existujících údajů o inhalační toxicitě, které byly získány pomocí jednohodinové expozice, lze provést vydělením koeficientem 2 pro plyny a páry a koeficientem 4 pro prach a mlhu.
d) U některých látek nebude zkušební atmosférou pouze pára, ale bude se skládat ze směsi kapalných a plynných fází. U jiných látek se zkušební atmosféra může skládat z páry, která se blíží plynné fázi. V těchto případech se klasifikace zakládá na ppmV, a to takto: kategorie 1 (100 ppmV), kategorie 2 (500 ppmV), kategorie 3 (2 500 ppmV), kategorie 4 (20 000 ppmV).

Výrazy „prach“, „mlha“ a „pára“ jsou definovány takto:

prach: tuhé částice látky nebo směsi suspendované v plynu (obvykle vzduch),
mlha: kapky látky nebo směsi suspendované v plynu (obvykle vzduch),
pára: plynná forma látky nebo směsi uvolněná z jejich kapalného nebo pevného stavu.

Prach se obecně vytváří mechanickými procesy. Pára se obecně vytváří kondenzací přesycených par nebo oddělováním kapalin. Prach a mlha jsou obecně velikosti od méně než 1 do přibližně 100 μm.

3.1.2.2 Zvláštní úvahy při klasifikaci látek jako akutně toxických
3.1.2.2.1 K vyhodnocení akutní toxicity při orální a inhalační cestě se jako zkušební druh upřednostňuje potkan, zatímco pro vyhodnocení akutní dermální toxicity se upřednostňuje potkan nebo králík. Jsou-li k dispozici experimentální údaje pro akutní toxicitu pro více živočišných druhů, použije se vědecký posudek při výběru nejvhodnější hodnoty LD50 z platných, dobře provedených zkoušek.
3.1.2.3 Zvláštní úvahy při klasifikaci látek jako akutně toxických při inhalační cestě
3.1.2.3.1 U inhalační toxicity jsou jednotky závislé na formě inhalované látky. Hodnoty pro prach a mlhu jsou vyjádřeny v mg/l. Hodnoty pro plyny jsou vyjádřeny v ppmV. Vzhledem k obtížím při zkoušení par, z nichž některé sestávají ze směsi kapalných a plynných fází, udává tabulka hodnoty v mg/l. Avšak u těch par, které se blíží plynné fázi, se klasifikace zakládá na ppmV.
3.1.2.3.2 ►M12  Zvláštní význam při klasifikaci inhalační toxicity má použití dobře členěných hodnot v kategoriích nejvyšší nebezpečnosti pro prach a mlhu. ◄ Vdechnuté částice se středním hmotnostním aerodynamickým průměrem (MMAD) 1 až 4 mikronů se budou ukládat ve všech částech dýchacího ústrojí zvířete. Toto rozmezí velikosti částic odpovídá maximální dávce přibližně 2 mg/l. Aby se zajistila použitelnost pokusů na zvířatech na expozici člověka, měly by se prach a mlha v tomto rozmezí v ideálním případě zkoušet na potkanech.
3.1.2.3.3 Kromě klasifikace pro inhalační toxicitu se v případě, že jsou k dispozici údaje, které prokazují, že mechanismem toxicity byla žíravost, látka nebo směs označí rovněž jako „způsobující poleptání dýchacích cest“ (viz poznámka 1 u bodu 3.1.4.1). Poleptání dýchacích cest je definováno jako porušení tkání dýchacích cest po jednorázové expozici po omezenou dobu, které je obdobné poleptání kůže; to zahrnuje porušení sliznic. Posouzení poleptání může být založeno na odborném posouzení pomocí těchto důkazů: zkušenosti u lidí a zvířat, existující údaje ze zkoušek (in vitro), hodnoty pH, informace o obdobných látkách nebo jiné příslušné údaje.