Please note that this version of the REACH directive is out of date.
Go to new version now
PRILOHA IX: | STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 100 TUN NEBO VĚTŠÍM [68] |
U množství uvedeného v této příloze musí žadatel o registraci předložit návrh a harmonogram splnění požadavků na informace podle této přílohy v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. d).
Ve sloupci 1 této přílohy jsou stanoveny standardní informace požadované pro všechny látky, které se vyrábějí nebo dovážejí
v množství 100 tun nebo větším v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. d). Informace požadované podle sloupce 1 této přílohy proto představují doplňkové informace k informacím vyžadovaným
podle sloupce 1 příloh VII a VIII. Poskytnou se veškeré další dostupné důležité fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické informace. Ve sloupci
2 této přílohy je uveden seznam zvláštních pravidel, podle kterých může žadatel o registraci navrhnout, že požadované standardní informace vynechá, nahradí je jinými informacemi, poskytne je později nebo je jinak upraví.
Jsou-li splněny podmínky, za nichž je podle sloupce 2 této přílohy možné navrhnout úpravy, žadatel o registraci tuto skutečnost a důvody návrhu každé změny jasně uvede v příslušných položkách registrační dokumentace.
Kromě těchto zvláštních pravidel může žadatel o registraci navrhnout úpravu požadovaných standardních informací stanovených ve sloupci 1 této přílohy podle obecných pravidel uvedených
v příloze XI. V tom případě rovněž jasně uvede důvody každého rozhodnutí navrhnout úpravy standardních informací v příslušných položkách
registrační dokumentace s odkazem na příslušná zvláštní pravidla ve sloupci 2 či v příloze XI [69].
Před provedením nových zkoušek k určení vlastností uvedených v této příloze se nejprve posoudí všechny dostupné údaje ze zkoušek
in vitro, in vivo, historické údaje o účincích na člověka, údaje z platných (Q)SAR a údaje odvozené ze strukturně příbuzných látek (analogický
přístup). Zkoušky in vivo u žíravých látek v koncentracích nebo dávkách způsobujících žíravost se neprovádějí. Před provedením zkoušek by měly být
navíc k této příloze konzultovány další pokyny o strategii zkoušení.
Pokud se pro určité sledované vlastnosti navrhuje neposkytovat informace z důvodů jiných než jsou důvody uvedené ve sloupci
2 této přílohy nebo v příloze XI, je nutné tuto skutečnost spolu s důvody jasně uvést.
7. INFORMACE O FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH VLASTNOSTECH LÁTKY
SLOUPEC 1 STANDARDNÍ POŽADOVANÉ INFORMACE | SLOUPEC 2 ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD SLOUPCE 1 |
7.15Stálost v organických rozpouštědlech a určení příslušných produktů rozkladuVyžaduje se pouze tehdy, považuje-li se stálost
látky za rozhodující. | 7.15Studii není nutné provést, pokud se jedná o anorganickou látku. |
7.16Disociační konstanta | 7.16Studii není nutné provést, pokudje látka hydrolyticky nestálá (poločas rozpadu kratší než 12
hodin) nebo je ve vodě snadno oxidovatelná neboz vědeckých důvodů není možné zkoušku provést, například pokud analytická metoda
není dostatečně citlivá. |
7.17Viskozita | |
8. TOXIKOLOGICKÉ INFORMACE
SLOUPEC 1 STANDARDNÍ POŽADOVANÉ INFORMACE | SLOUPEC 2 ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD SLOUPCE 1 |
| 8.4Je-li výsledek některé ze studií in vitro genotoxicity podle přílohy VII nebo VIII pozitivní a nejsou-li k dispozici výsledky ze studie in vivo, žadatel o registraci navrhne odpovídající studii in vivo týkající se genotoxicity u somatických buněk.Je-li k dispozici pozitivní výsledek studie in vivo somatických buněk, měla by se na základě všech dostupných údajů, včetně toxikokinetických důkazů, zvážit mutagenita v zárodečných
buňkách. Není-li možné učinit jasný závěr ohledně mutagenity v zárodečných buňkách, zváží se další zkoumání. |
8.6Toxicita po opakovaných dávkách
8.6.1Studie subakutní toxicity po opakovaných dávkách (28 dnů) u jednoho druhu, samec a samice, nejvhodnější způsob podávání,
s ohledem na možnou cestu expozice člověka, pokud již nebyla poskytnuta jako součást požadavků přílohy VIII nebo pokud se navrhují zkoušky podle bodu 8.6.2 této přílohy. V tomto případě se nepoužije oddíl 3 přílohy XI. | |
8.6.2Studie subchronické toxicity (90 dnů) u jednoho druhu, hlodavec, samec a samice, nejvhodnější způsob podávání, s ohledem
na možnou cestu expozice člověka. | 8.6.2Studii subchronické toxicity (90 dní) není nutné provést, pokudje k dispozici spolehlivá
studie subakutní toxicity (28 dnů), která prokazuje závažné toxické účinky podle kritérií pro klasifikaci látky jako R 48, u níž zaznamenaná hodnota NOAEL-28 dnů při použití odpovídajícího faktoru nejistoty umožňuje extrapolaci
na NOAEL-90 dnů pro stejnou cestu expozice, neboje k dispozici spolehlivá studie chronické toxicity, pokud byl použit vhodný druh a způsob podávání, nebolátka prochází okamžitým rozpadem a jsou k dispozici
dostatečné údaje o produktech štěpení (jak pro systemické účinky, tak i pro účinky v místě absorpce) neboje látka nereaktivní,
nerozpustná a neinhalovatelná a neexistuje důkaz absorpce a toxicity při 28denní "limitní zkoušce", zejména pokud k expozici
člověka dochází pouze v omezené míře.Vhodná cesta se vybere na tomto základě:Zkoušky dermální cestou jsou vhodné, pokud1)je
pravděpodobný kontakt s kůží při výrobě nebo používání a2)z fyzikálně-chemických vlastností vyplývá potenciál pro značnou
míru absorpce kůží a3)je splněna jedna z těchto podmínek:při zkoušce akutní dermální toxicity je pozorována toxicita nižší
než při zkoušce orální toxicity nebopři studiích kožní nebo oční dráždivosti jsou pozorovány systemické účinky nebo jiné příznaky
absorpce nebozkoušky in vitro naznačují významnou dermální absorpci nebou strukturně příbuzných látek je zjištěna značná dermální toxicita nebo pronikání
kůží.Zkoušky inhalací jsou vhodné, pokudje expozice člověka prostřednictvím inhalace pravděpodobná, přičemž se zohlední tlak
par látky nebo možnost expozice aerosolům, částicím nebo kapénkám inhalovatelných rozměrů.Další studie navrhne žadatel o registraci nebo si je může vyžádat agentura v souladu s článkem 40 nebo 41 v případě, žese nepodařilo určit NOAEL v 90denní studii, pokud příčinou nemožnosti určit NOAEL nebyla nepřítomnost nepříznivých toxických účinků, nebose jedná o toxicitu vyvolávající
zvláštní obavy (např. vážné nebo těžké účinky), neboexistují náznaky účinku, pro nějž jsou dostupné důkazy nedostatečné pro
toxikologický popis nebo pro charakterizaci rizika. V těchto případech může být rovněž vhodnější provést zvláštní toxikologické
studie, které mají prozkoumat tyto účinky (např. imunotoxicitu, neurotoxicitu), neboexistuje zvláštní obava týkající se expozice
(např. použití ve spotřebním zboží, které vede k úrovním expozice, které jsou velmi blízké výši dávek, při nichž lze předpokládat
toxicitu pro člověka). |
8.7Reprodukční toxicita | 8.7Studie není nutné provést, je-li látkaznáma jako genotoxický karcinogen a byla provedena odpovídající
opatření k řízení rizik neboznáma jako mutagen působící na zárodečné buňky a byla provedena odpovídající opatření k řízení
rizik nebomálo toxikologicky aktivní (nezjistily se důkazy o toxicitě při dostupných zkouškách), z toxikokinetických údajů
lze dokázat, že nedochází k systemické absorpci příslušnými cestami expozice (např. koncentrace v plazmě nebo krvi jsou pod mezními hodnotami detekce při použití citlivé metody a nepřítomnosti látky a jejich metabolitů
v moči, žluči nebo vydechovaném vzduchu) a nedochází k žádné nebo k žádné významné expozici člověka.Je-li o látce známo, že
má nepříznivé účinky na plodnost a splňuje kritéria pro klasifikaci jako toxická pro reprodukci kategorie 1 nebo 2: R 60 a dostupné údaje poskytují dostatečnou podporu pro podrobné posouzení
rizik; v tom případě nebudou nutné zkoušky účinků na plodnost. Zkoušky vývojové toxicity však musí být zváženy.Je-li o látce
známo, že způsobuje vývojovou toxicitu a splňuje kritéria pro klasifikaci jako toxická pro reprodukci kategorie 1 nebo 2: R 61 a dostupné údaje poskytují dostatečnou podporu pro podrobné posouzení
rizik; v tom případě nebudou nutné zkoušky vývojové toxicity. Zkoušky účinků na plodnost však musí být zváženy. |
8.7.2Studie prenatální vývojové toxicity, u jednoho druhu, nejvhodnější způsob podávání, s ohledem na pravděpodobnou cestu
expozice člověka (B.31 nařízení Komise o zkušebních matodách, zmíněného v čl. 13 odst. 3, nebo OECD 414). | 8.7.2Studie se nejprve provede u jednoho druhu. Rozhodnutí o provedení studie v tomto množstevním rozmezí nebo v dalším u dalšího druhu by mělo být založeno na výsledku první zkoušky a všech jiných příslušných
údajů, které jsou k dispozici. |
8.7.3Dvougenerační studie reprodukční toxicity, jeden druh, samec a samice, nejvhodnější způsob podávání, s ohledem na pravděpodobnou cestu expozice
člověka, pokud 28denní nebo 90denní studie naznačují nepříznivé účinky na reprodukční orgány nebo tkáně. | 8.7.3Studie se nejprve provede u jednoho druhu. Rozhodnutí
o provedení studie v tomto množstevním rozmezí nebo v dalším u dalšího druhu by mělo být založeno na výsledku první zkoušky a všech jiných příslušných
údajů, které jsou k dispozici. |
9. EKOTOXIKOLOGICKÉ INFORMACE
SLOUPEC 1 STANDARDNÍ POŽADOVANÉ INFORMACE | SLOUPEC 2 ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD SLOUPCE 1 |
9.1Toxicita pro vodní prostředí | 9.1Zkoušky chronické toxicity žadatel o registraci navrhne, pokud posouzení chemické bezpečnosti podle přílohy I naznačuje, že je nutné dále zkoumat účinky na vodní organismy. Výběr vhodných zkoušek závisí na výsledcích posouzení chemické
bezpečnosti. |
9.1.5Zkoušky chronické toxicity na bezobratlých (upřednostňuje se rod Daphnia) (pokud již nebyly poskytnuty jako součást požadavků
přílohy VII) | |
9.1.6Zkoušky chronické toxicity na rybách (pokud již nebyly poskytnuty jako součást požadavků přílohy VIII)Informace se poskytnou pro jeden z bodů 9.1.6.1, 9.1.6.2 nebo 9.1.6.3. | |
9.1.6.1Zkouška toxicity u ryb v raných vývojových stadiích (FELS) | |
9.1.6.2Zkouška subakutní toxicity na rybích embryích a plůdcích se žloutkovým váčkem | |
9.1.6.3Růstová zkouška na nedospělých rybách | |
9.2Rozklad | 9.2Další zkoušky biotického rozkladu žadatel o registraci navrhne, pokud posouzení chemické bezpečnosti podle přílohy I naznačuje, že je nutné dále zkoumat rozklad látky a jejích produktů rozkladu. Výběr vhodných zkoušek závisí na výsledcích
posouzení chemické bezpečnosti a může zahrnovat simulační zkoušky ve vhodných médiích (např. vodě, sedimentu nebo půdě). |
9.2.1Biotický | |
9.2.1.2Simulační zkoušky konečného rozkladu v povrchových vodách | 9.2.1.2Studii není nutné provést, je-li látkave vodě vysoce
nerozpustná nebosnadno biologicky rozložitelná. |
9.2.1.3Simulační zkoušky půdy (u látek s vysokým potenciálem adsorpce na půdu) | 9.2.1.3Studii není nutné provést, je-lilátka
snadno biologicky rozložitelná nebopřímá a nepřímá expozice půdy nepravděpodobná. |
9.2.1.4Simulační zkoušky sedimentu (u látek s vysokým potenciálem adsorpce na sediment) | 9.2.1.4Studii není nutné provést,
je-lilátka snadno biologicky rozložitelná nebopřímá a nepřímá expozice sedimentu nepravděpodobná. |
9.2.3Určení produktů rozkladu | 9.2.3Není-li látka snadno biologicky rozložitelná |
9.3Osud a chování v životním prostředí
9.3.2Bioakumulace ve vodních druzích, přednostně u ryb | 9.3.2Studii není nutné provést, pokudmá látka malý potenciál pro
bioakumulaci (např. log Ko/v < 3) nebo malý potenciál proniknout biologickými membránami nebopřímá a nepřímá expozice vodního
prostředí není pravděpodobná. |
9.3.3Další informace o adsorpci nebo desorpci podle výsledků studie vyžadované v příloze VIII | 9.3.3Studii není nutné provést, pokudlze na základě fyzikálně-chemických vlastností látky předpokládat, že má malou schopnost
adsorpce (např. látka má nízký rozdělovací koeficient oktanol/voda) nebose látka a její produkty rozkladu rychle rozkládají.
|
9.4Účinky na suchozemské organismy | 9.4Tyto studie není nutné provést, pokud přímá ani nepřímá expozice půdního prostředí není pravděpodobná.Při neexistenci údajů o toxicitě
pro půdní organismy je možné k posouzení nebezpečí pro půdní organismy použít metodu rovnovážné distribuce. Výběr vhodných
zkoušek závisí na výsledcích posouzení chemické bezpečnosti.Zejména u látek s vysokým potenciálem adsorpce na půdu nebo u
látek, které jsou vysoce perzistentní, žadatel o registraci zváží zkoušku chronické místo subakutní toxicity. |
9.4.1Subakutní toxicita u bezobratlých | |
9.4.2Účinky na půdní mikroorganismy | |
9.4.3Subakutní toxicita u rostlin | |
10. METODY ZJIŠŤOVÁNÍ A ANALÝZY
Na požádání se poskytne popis analytických metod pro příslušné složky životního prostředí, u nichž se studie prováděly s využitím dotyčné analytické metody. Nejsou-li analytické metody k dispozici, je nutné tuto skutečnost odůvodnit.
- Citováné články:
- CLANEK 10: Informace předkládané pro obecné účely registrace
- CLANEK 12: Informace předkládané v závislosti na množství
- CLANEK 13: Obecné požadavky na získávání informací o podstatných vlastnostech látek
- CLANEK 22: Další povinnosti žadatele o registraci
- CLANEK 40: Přezkoumání návrhů zkoušek
- CLANEK 43: Postup a lhůty pro přezkoumání návrhů zkoušek
- CLANEK 119: Přístup veřejnosti prostřednictvím elektronických médií
- PRILOHA I: OBECNÁ USTANOVENÍ O POSUZOVÁNÍ LÁTEK A VYPRACOVÁVÁNÍ ZPRÁV O CHEMICKÉ BEZPEČNOSTI
- PRILOHA VI: POŽADAVKY NA INFORMACE UVEDENÉ V ČLÁNKU 10
- PRILOHA VII: STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 1 TUNY NEBO VĚTŠÍM [64]
- PRILOHA VIII: STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 10 TUN NEBO VĚTŠÍM [66]
- PRILOHA X: STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 1000 TUN NEBO VĚTŠÍM [70]
- PRILOHA XI: OBECNÁ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD STANDARDNÍHO REŽIMU ZKOUŠEK PODLE PŘÍLOH VII AŽ X