REACH Online

Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES

(Úřední věstník Evropské unie L 396 ze dne 30. prosince 2006)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 se nahrazuje tímto:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006

ze dne 18. prosince 2006

o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ⁽¹⁾,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ⁽²⁾,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ⁽³⁾,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Toto nařízení by mělo zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb látek samotných a obsažených v přípravcích a v předmětech a současně zvýšení konkurenceschopnosti a inovace. Toto nařízení by rovněž mělo podpořit rozvoj alternativních metod hodnocení rizik látek.

(2) Účinného fungování vnitřního trhu pro látky lze dosáhnout, pouze pokud se požadavky kladené na látky nebudou mezi členskými státy podstatně lišit.

(3) Při sbližování právních předpisů týkajících se látek je nutné zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje. Tyto právní předpisy by se měly uplatňovat nediskriminačním způsobem bez ohledu na to, zda jsou látky obchodovány na vnitřním nebo mezinárodním trhu v souladu s mezinárodními závazky Společenství.

(4) Podle prováděcího plánu přijatého dne 4. září 2002 na světové vrcholné schůzce o udržitelném rozvoji v Johannesburgu se Evropská unie snaží dosáhnout do roku 2020 toho, aby byly chemické látky vyráběny a používány způsobem, který minimalizuje významné nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí.

(5) Toto nařízení by se mělo uplatňovat, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství týkající se pracovního prostředí a životního prostředí.

(6) Toto nařízení by mělo přispět ke splnění strategického přístupu k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM), přijatého dne 6. února 2006 v Dubaji.

(7) V zájmu zachování celistvosti vnitřního trhu a zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, zejména zdraví pracovníků, a životního prostředí je nezbytné zajistit, aby byla výroba látek ve Společenství v souladu s právem Společenství, a to i v případě, že jsou tyto látky vyváženy.

(8) Zvláštní ohled by měl být brán na možný dopad tohoto nařízení na malé a střední podniky a nutnost zabránit tomu, aby byly jakkoli diskriminovány.

(9) Posouzení fungování čtyř hlavních právních nástrojů, které se týkají chemických látek ve Společenství, totiž směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek ⁽⁴⁾, směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků ⁽⁵⁾, směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků ⁽⁶⁾ a nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek ⁽⁷⁾, odhalilo řadu problémů ve fungování právních předpisů Společenství o chemických látkách, které vedou k rozdílnostem mezi právními a správními předpisy v členských státech přímo ovlivňujícím fungování vnitřního trhu v této oblasti, a nutnost udělat více pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí v souladu se zásadou předběžné opatrnosti.

(10) Látky pod celním dohledem dočasně uskladněné nebo nacházející se ve svobodných pásmech nebo ve svobodných skladech pro účely zpětného vývozu nebo v tranzitu nejsou používány ve smyslu tohoto nařízení, a měly by proto být vyňaty z oblasti jeho působnosti. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by měla být vyňata také železniční, silniční, vnitrozemská vodní, námořní a letecká přeprava nebezpečných látek a nebezpečných přípravků, neboť se na ni již vztahují zvláštní právní předpisy.

(11) Aby byla zajištěna funkčnost a zachovány pobídky pro recyklaci a využívání odpadů, neměly by odpady být považovány za látky, přípravky nebo předměty ve smyslu tohoto nařízení.

(12) Důležitým cílem nového systému, který má být tímto nařízením zřízen, je podpořit a v určitých případech zajistit, že látky vzbuzující velké obavy budou postupně nahrazeny méně nebezpečnými látkami nebo technologiemi, jsou-li k dispozici vhodné a z ekonomického a technického hlediska uskutečnitelné alternativy. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnic o ochraně pracovníků a životního prostředí, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) ⁽⁸⁾ a směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) ⁽⁹⁾, podle nichž se od zaměstnavatelů požaduje, aby vyloučili nebezpečné látky, je-li to z technického hlediska možné, nebo aby nebezpečné látky nahrazovali látkami méně nebezpečnými.

(13) Toto nařízení by se mělo uplatňovat, aniž jsou dotčeny zákazy a omezení stanovené směrnicí Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických výrobků ⁽¹⁰⁾, v rozsahu, v jakém jsou látky používány a uváděny na trh jako kosmetické přísady a spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Postupné vylučování zkoušek na obratlovcích za účelem ochrany lidského zdraví podle směrnice 76/768/EHS by mělo probíhat s ohledem na použití těchto látek v kosmetických přípravcích.

(14) Díky tomuto nařízení budou získávány informace o látkách a jejich použití. Dostupné informace, včetně informací získaných díky tomuto nařízení, by měly být používány dotčenými účastníky při uplatňování a provádění příslušných právních předpisů Společenství, například předpisů týkajících se výrobků, i dobrovolných nástrojů Společenství, jako je systém používání ekoznaček. Komise by měla při revizi a vývoji příslušných právních předpisů a dobrovolných nástrojů Společenství posoudit, jak by se měly používat informace získané díky tomuto nařízení, a prozkoumat možnosti vytvoření evropské značky kvality.

(15) Je nutné zajistit účinné řízení technických, vědeckých a správních hledisek tohoto nařízení na úrovni Společenství. Měl by proto být zřízen ústřední subjekt plnící tuto úlohu. Studie proveditelnosti týkající se požadavků na zdroje pro ústřední subjekt dospěla k závěru, že nezávislý centrální subjekt nabízí ve srovnání s jinými možnostmi řadu dlouhodobých výhod. Proto by měla být zřízena Evropská agentura pro chemické látky (dále jen "agentura").

(16) Toto nařízení ukládá zvláštní povinnosti výrobcům, dovozcům a následným uživatelům látek samotných a obsažených v přípravcích a předmětech. Toto nařízení je založeno na zásadě, že průmysl by měl vyrábět, dodávat nebo používat látky nebo je uvádět na trh s takovou odpovědností a péčí, jakou jen lze vyžadovat v zájmu zajištění toho, že za rozumně předvídatelných podmínek nebude ani lidské zdraví ani životní prostředí nepříznivě ovlivněno.

(17) Všechny dostupné a relevantní informace o látkách samotných a obsažených v přípravcích a předmětech by měly být sbírány na pomoc při zjišťování nebezpečných vlastností a doporučení týkající se řízení rizik by měla být systematicky předávána prostřednictvím dodavatelských řetězců, jak je rozumně potřeba, s cílem zabránit nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí. V rámci dodavatelského řetězce by mělo být ve vhodných případech navíc podporováno poskytování technického poradenství na podporu řízení rizik.

(18) Odpovědnost za řízení rizik souvisejících s látkami by měly nést fyzické nebo právnické osoby, které tyto látky vyrábějí, dovážejí, uvádějí na trh nebo používají. Informace o provádění tohoto nařízení by měly být snadno přístupné, zejména pro malé a střední podniky.

(19) Ustanovení týkající se registrace by proto měla od výrobců a dovozců vyžadovat, aby vytvářeli údaje o látkách, které vyrábějí nebo dovážejí, aby tyto údaje používali k posouzení rizik souvisejících s těmito látkami a aby připravovali a doporučovali vhodná opatření pro řízení rizik. S cílem zajistit plnění těchto povinností a z důvodu průhlednosti by mělo být k registraci třeba, aby předložili agentuře dokumentaci, která obsahuje veškeré tyto informace. Registrovaným látkám by měl být umožněn pohyb na vnitřním trhu.

(20) Ustanovení o hodnocení by měla stanovit následná opatření po registraci, a to umožněním ověřovat, zda jsou registrační údaje v souladu s požadavky tohoto nařízení, a případně umožněním získávat další informace o vlastnostech látek. Pokud je agentura ve spolupráci s členskými státy toho názoru, že existují důvody domnívat se, že látka představuje nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí, měla by po začlenění látky do průběžného akčního plánu Společenství pro vyhodnocování látek zajistit její vyhodnocení, přičemž by se měla spoléhat na příslušné orgány členských států.

(21) Ačkoli by informace o látkách získané prostřednictvím vyhodnocení měly být v první řadě použity výrobci a dovozci k řízení rizik souvisejících s těmito látkami, mohou být rovněž použity pro zahájení povolovacích nebo omezovacích postupů podle tohoto nařízení nebo podle postupů pro řízení rizik stanovených jinými právními předpisy Společenství. Proto by se mělo zajistit, aby tyto informace byly dostupné příslušným orgánům a mohly jimi být použity pro účely těchto postupů.

(22) Ustanovení o povolování by měla zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit, aby rizika plynoucí z látek vzbuzujících mimořádné obavy byla náležitě kontrolována. Komise by měla udělit povolení pro uvedení na trh a používání pouze tehdy, pokud jsou rizika plynoucí z používání těchto látek náležitě kontrolována, je-li to možné, nebo pokud může být používání odůvodněno socioekonomickými důvody a pokud nejsou k dispozici vhodné a z ekonomického a technického hlediska uskutečnitelné alternativy.

(23) Ustanovení o omezování by měla umožňovat, aby výroba, uvádění na trh a používání látek představujících rizika, kterými je třeba se zabývat, podléhaly úplnému nebo částečnému zákazu nebo jiným omezením na základě posouzení těchto rizik.

(24) Komise při přípravě tohoto nařízení zahájila projekty provádění registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek za účasti příslušných odborníků partnerů. Některé z těchto projektů mají připravit návrh pokynů a nástrojů, které by měly Komisi, agentuře, členským státům, výrobcům, dovozcům a následným uživatelům látek konkrétně pomoci při plnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Tato práce by měla Komisi a agentuře umožnit včas zpřístupnit příslušné technické pokyny, pokud jde o lhůty zavedené tímto nařízením.

(25) Odpovědnost za posuzování rizik a nebezpečnosti látek by měly nést v prvé řadě fyzické nebo právnické osoby, které látky vyrábějí nebo dovážejí, avšak pouze v množství přesahujícím určitý objem, což jim umožní nést s tím spojené zatížení. Fyzické nebo právnické osoby, které zacházejí s chemickými látkami, by měly přijmout nezbytná opatření k řízení rizik na základě posouzení rizik látek a měly by příslušná doporučení předat ve směru dodavatelského řetězce. Součástí toho by mělo být náležitým a průhledným způsobem popisovat, zaznamenávat a oznamovat rizika plynoucí z výroby, použití a odstraňování každé látky.

(26) V zájmu účinného provádění posouzení chemické bezpečnosti látek by výrobci a dovozci látek měli získat informace o těchto látkách, v případě potřeby prostřednictvím nových zkoušek.

(27) Pro účely prosazování a hodnocení a z důvodů průhlednosti by měly být informace o těchto látkách i související informace, včetně opatření k řízení rizik, zpravidla předkládány orgánům.

(28) Vědecký výzkum a vývoj obvykle probíhá ve množstvích menších než 1 tuna za rok. Není proto nutné tento výzkum a vývoj vyjmout, neboť látky v takovém množství nemusí být registrovány vůbec. Pro podporu inovací by však měl být od registrační povinnosti na určitou dobu osvobozen výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy, pokud látka ještě nemá být uvedena na trh pro neurčitý počet zákazníků, jelikož její použití v přípravcích nebo předmětech ještě vyžaduje další výzkum a vývoj prováděný potenciálním žadatelem o registraci samotným nebo ve spolupráci s omezeným počtem známých zákazníků. Kromě toho je vhodné udělit podobné osvobození i pro následné uživatele používající látku pro účely výzkumu a vývoje zaměřeného na výrobky a postupy za předpokladu, že rizika pro lidské zdraví a životní prostředí jsou náležitě kontrolována v souladu s požadavky právních předpisů na ochranu pracovníků a životního prostředí.

(29) Jelikož by výrobci a dovozci předmětů za své předměty měli nést odpovědnost, je vhodné zavést požadavek registrace u látek, jejichž uvolňování z předmětu se předpokládá a které pro toto použití nebyly registrovány. Látky vzbuzující mimořádné obavy, které jsou v předmětech obsaženy v množství převyšujícím prahovou hodnotu množství a koncentrace, by měly být oznámeny agentuře v případě, že není možné vyloučit expozici látce a že látka pro toto použití nebyla nikým registrována. Agentura by měla být rovněž oprávněna vyžadovat podání žádosti o registraci, pokud má důvody domnívat se, že uvolňování látky z předmětu může představovat nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí, a pokud je látka v těchto předmětech přítomna v množstvích přesahujících 1 tunu na výrobce nebo dovozce za rok. Agentura by měla zvážit, zda je nutné navrhnout omezení, pokud se domnívá, že používání těchto látek v předmětech představuje pro lidské zdraví nebo životní prostředí riziko, které není náležitě kontrolováno.

(30) Požadavky na posuzování chemické bezpečnosti prováděné výrobci a dovozci je nutné podrobně vymezit v technické příloze, aby mohli výrobci a dovozci plnit své povinnosti. V zájmu dosažení spravedlivého sdílení břemene se svými zákazníky by měli výrobci a dovozci do svého posouzení chemické bezpečnosti zahrnout kromě vlastního použití a použití, pro která uvádějí látky na trh, rovněž všechna použití, jejichž zahrnutí si vyžádají zákazníci.

(31) Komise by měla v úzké spolupráci s průmyslem, členskými státy a dalšími příslušnými partnery vypracovat pokyny pro splnění požadavků tohoto nařízení týkajících se přípravků (zvláště s ohledem na bezpečnostní listy obsahující scénáře expozice) včetně posouzení látek obsažených ve zvláštních přípravcích – například kovů obsažených ve slitinách. Komise by při tom měla plně zohlednit práci vykonanou v rámci projektů provádění registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a měla by zahrnout nezbytné pokyny související s těmito otázkami do celkového souboru pokynů pro registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Tyto pokyny by měly být k dispozici před tím, než bude toto nařízení použitelné.

(32) Posouzení chemické bezpečnosti by nemělo být nutné provádět u látek obsažených v přípravcích ve velmi nízkých koncentracích, jež se nepovažují za důvod k obavám. Látky obsažené v přípravcích v takovýchto nízkých koncentracích by se měly rovněž osvobodit od požadavku na povolování. Tato ustanovení by se měla rovněž použít na přípravky, které jsou pevnými směsmi látek, dokud jim není dán určitý tvar, který z přípravku učiní předmět.

(33) Mělo by být stanoveno společné předkládání a sdílení informací o látkách, aby se zvýšila účinnost registračního systému, snížily náklady a omezilo provádění zkoušek na obratlovcích. Jeden ze skupiny žadatelů o registraci by měl předložit informace jménem ostatních podle pravidel, která zajistí, že budou předloženy všechny požadované informace, přičemž bude možné sdílet nákladové zatížení. Žadateli o registraci by mělo být umožněno předložit informace agentuře přímo v určitých zvláštních případech.

(34) Požadavky na získávání informací o látkách by měly být odstupňovány podle objemu výroby nebo dovozu látky, neboť tyto objemy naznačují možnost expozice člověka a životního prostředí látkám, a měly by být podrobně popsány. Nové toxikologické a ekotoxikologické informace by měly být vyžadovány pouze u prioritních látek v množství mezi 1 a 10 tunami, aby se tak snížil možný dopad na látky v malém objemu. U ostatních látek v tomto množstevním rozmezí by měly existovat pobídky, aby se podpořilo předkládání těchto informací výrobci nebo dovozci.

(35) Členské státy, agentura a všechny zúčastněné osoby by měly plně zohlednit výsledky projektů provádění registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, zejména pokud jde o registraci látek vyskytujících se v přírodě.

(36) Je nezbytné zvážit použití čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) a přílohy XI na látky získané mineralogickými postupy a přezkum příloh IV a V by měl toto plně zohlednit.

(37) Provádějí-li se zkoušky, měly by být v souladu s příslušnými požadavky na ochranu laboratorních zvířat stanovenými ve směrnici Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely ⁽¹¹⁾ a v případě ekotoxikologických a toxikologických zkoušek v souladu se správnou laboratorní praxí stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek ⁽¹²⁾.

(38) Mělo by být rovněž umožněno získávání informací alternativními prostředky rovnocennými předepsaným zkouškám a zkušebním metodám, například pocházejí-li informace z platných kvalitativních nebo kvantitativních modelů vztahů mezi strukturou a aktivitou nebo ze strukturně příbuzných látek. Za tímto účelem by měla agentura ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami vypracovat náležité pokyny. Mělo by být rovněž možné nepředkládat určité informace, lze-li podat náležité odůvodnění. Na základě zkušeností získaných z projektů provádění registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek by měla být vypracována kritéria určující, co takové odůvodnění představuje.

(39) Kromě dokumentů s pokyny pro uplatňování tohoto nařízení, poskytovaných agenturou, by členské státy měly zřídit ústřední kontaktní místa, aby tak společnostem a zejména malým a středním podnikům pomohly plnit požadavky tohoto nařízení.

(40) Komise, členské státy, průmysl a další partneři by měli nadále přispívat k podpoře alternativních zkušebních metod na mezinárodní i vnitrostátní úrovni, a to včetně metod využívajících výpočetní techniku, metod in vitro, případně metod založených na toxikogenomice a dalších příslušných metod. Strategie Společenství na podporu alternativních zkušebních metod je prioritou a Komise by měla zajistit, že prioritním tématem zůstane i v rámci jejích budoucích výzkumných rámcových programů a iniciativ, jako je akční plán Společenství na ochranu zvířat a zajištění jejich dobrých životních podmínek 2006 až 2010. Je třeba usilovat o zapojení partnerů a iniciativ zahrnujících všechny zúčastněné osoby.

(41) Z důvodů uskutečnitelnosti a vzhledem k jejich zvláštní povaze je nutné pro meziprodukty stanovit zvláštní registrační požadavky. Polymery by měly být osvobozeny od registrace a hodnocení, dokud nebude možné ty, které je nutné registrovat kvůli jejich rizikům pro lidské zdraví nebo životní prostředí, vybrat použitelným a nákladově efektivním způsobem založeným na náležitých technických a platných vědeckých kritériích.

(42) Aby se předešlo přetížení orgánů a fyzických nebo právnických osob prací v důsledku registrace zavedených látek již uvedených na vnitřní trh, měla by být registrace rozložena na přiměřené období bez zavádění zbytečné prodlevy. Proto by měly být stanoveny lhůty pro registraci těchto látek.

(43) Údaje pro látky již oznámené podle směrnice 67/548/EHS by měly být zařazeny do systému a aktualizovány, jakmile bude dosaženo následující množstevní prahové hodnoty.

(44) Pro vytvoření harmonizovaného a jednoduchého systému by se měly veškeré žádosti o registraci podávat agentuře. Aby byl zajištěn soudržný přístup a účinné využívání zdrojů, měla by agentura provádět kontrolu úplnosti všech žádostí o registraci a převzít odpovědnost za případné konečné zamítnutí žádostí o registraci.

(45) Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) zahrnul určité komplexní látky do jedné položky. Látky UVCB (látky s neznámým nebo proměnlivým složením, komplexní reakční produkty nebo biologické materiály) mohou být registrovány podle tohoto nařízení jako jedna látka navzdory svému proměnlivému složení, pokud se jejich nebezpečné vlastnosti významně neliší a pokud opravňují ke stejné klasifikaci.

(46) K zajištění aktualizace informací, které byly prostřednictvím registrace shromážděny, by měla být pro žadatele o registraci zavedena povinnost informovat agenturu o určitých změnách informací.

(47) V souladu se směrnicí 86/609/EHS je nutno nahrazovat, omezovat nebo zdokonalovat zkoušky na obratlovcích. Provádění tohoto nařízení by se mělo, kdykoli je to možné, zakládat na používání alternativních zkušebních metod vhodných pro posouzení zdravotních rizik a rizik pro životní prostředí, která chemické látky představují. Používání zvířat by se mělo vyhnout pomocí alternativních metod náležitě potvrzených Komisí nebo mezinárodními orgány pro validaci nebo uznaných Komisí nebo agenturou, aby byly zohledněny požadavky na informace podle tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise po konzultaci s příslušnými partnery případně předloží co nejdříve návrh na změnu budoucího nařízení Komise o zkušebních metodách nebo tohoto nařízení s cílem nahradit, omezit nebo zdokonalit zkoušky prováděné na zvířatech. Komise a agentura by měly zajistit, aby omezení zkoušek prováděných na zvířatech bylo zásadním hlediskem při vývoji a udržování pokynů pro účastníky a v postupech agentury samotné.

(48) Tímto nařízením by nemělo být dotčeno bezvýhradné a úplné uplatňování pravidel Společenství pro hospodářskou soutěž.

(49) Aby se předešlo zdvojení práce, a zejména aby byly omezeny zkoušky prováděné na obratlovcích, měla by ustanovení týkající se přípravy a podávání žádostí o registraci a aktualizaci vyžadovat sdílení informací, pokud o to kterýkoli žadatel o registraci požádá. Pokud se informace týkají obratlovců, měl by být žadatel o registraci povinen o ně požádat.

(50) Je ve veřejném zájmu zajistit, aby výsledky zkoušek týkajících se nebezpečí, jež určité látky představují pro lidské zdraví nebo životní prostředí, byly co nejrychleji rozšířeny k fyzickým nebo právnickým osobám, které tyto látky používají, s cílem snížit veškerá rizika spojená s jejich používáním. Informace by měly být sdíleny, pokud o to kterýkoli ze žadatelů o registraci požádá, zejména v případě informací týkajících se zkoušek prováděných na obratlovcích, a to za podmínek zajišťujících spravedlivou náhradu pro společnost, která zkoušky provedla.

(51) Aby byla posílena konkurenceschopnost průmyslu Společenství a aby bylo zajištěno, že je toto nařízení uplatňováno co nejúčinněji, je vhodné stanovit pravidla pro sdílení údajů mezi žadateli o registraci na základě spravedlivé náhrady.

(52) S cílem respektovat oprávněná vlastnická práva osob, které získávají údaje ze zkoušek, by měl mít vlastník těchto údajů možnost po dobu deseti let požadovat náhradu od žadatelů o registraci, kteří mají z těchto údajů prospěch.

(53) Aby mohl potenciální žadatel o registraci zavedené látky pokračovat v registračním postupu, a to i tehdy, nemůže-li dosáhnout dohody s předchozím žadatelem o registraci, měla by agentura na vyžádání umožnit využití všech souhrnů nebo podrobných souhrnů studie zkoušek, které již byly předloženy. Žadatel o registraci, který tyto údaje obdrží, by měl být povinen uhradit vlastníkovi těchto údajů příspěvek na náklady. V případě nezavedených látek může agentura požadovat, aby potencionální žadatel o registraci prokázal, že provedl vlastníkovi údajů úhradu, než potencionálnímu žadateli o registraci vydá povolení k užívání údajů v jeho registraci.

(54) Aby se předešlo zdvojení práce, a zejména dvojímu provádění zkoušek, měli by se žadatelé o registraci zavedených látek co nejdříve předběžně registrovat v databázi spravované agenturou. Měl by být zaveden systém stanovící zřízení fór pro výměnu informací o látkách za účelem pomoci výměně informací o látkách, které již byly registrovány. Do tohoto fóra by měli být zapojeni všichni příslušní účastníci podávající agentuře informace o téže zavedené látce. Mezi nimi by měli být jak potenciální žadatelé o registraci, kteří musí poskytnout a kterým musí být poskytnuty jakékoli informace související s registrací jejich látek, tak další účastníci, kteří mohou obdržet finanční odměnu za studie, které vlastní, ale nejsou oprávněni požadovat informace. K zajištění řádného fungování tohoto systému by žadatelé o registraci měli splnit určité povinnosti. Pokud člen uvedeného fóra nesplní své povinnosti, měla by mu být uložena vhodná sankce, ostatním členům by však mělo být umožněno pokračovat v přípravě vlastní žádosti o registraci. V případech, kdy látka nebyla předběžně registrována, je třeba přijmout opatření s cílem pomoci následným uživatelům nalézt alternativní zdroje.

(55) Výrobci a dovozci látky samotné nebo obsažené v přípravku nebo v předmětu by měli být podněcováni ke komunikaci s následnými uživateli látky, pokud jde o jejich úmysl látku registrovat. Tyto informace by měly být poskytovány následnému uživateli v dostatečném předstihu před uplynutím příslušné lhůty pro registraci, pokud výrobce nebo dovozce nemá v úmyslu látku registrovat, s cílem umožnit následnému uživateli hledat alternativní zdroje.

(56) Součástí odpovědnosti výrobců nebo dovozců za řízení rizik látek je oznamování informací o těchto látkách ostatním profesionálním účastníkům, například následným uživatelům nebo distributorům. Kromě toho by měli výrobci nebo dovozci výrobků poskytovat údaje o bezpečném užívání výrobků uživatelům v průmyslu a profesionálním uživatelům i zákazníkům na jejich žádost. Tato důležitá odpovědnost by se měla rovněž vztahovat na celý dodavatelský řetězec, aby všichni účastníci mohli plnit své povinnosti v souvislosti s řízením rizik plynoucích z používání látek.

(57) Jelikož stávající bezpečnostní list se již používá jako komunikační nástroj v dodavatelském řetězci látek a přípravků, je vhodné jej dále rozpracovat a vytvořit z něho nedílnou součást systému zřízeného tímto nařízením.

(58) Pro zajištění řetězce odpovědnosti by měli následní uživatelé odpovídat za posouzení rizik vyplývajících z jejich vlastního používání látek, není-li toto používání uvedeno v bezpečnostním listu poskytnutém dodavatelem, ledaže dotčený následný uživatel přijme přísnější ochranná opatření, než jsou opatření doporučená jeho dodavatelem, nebo pokud jeho dodavatel nemusel tato rizika posuzovat nebo o nich poskytnout informace. Z téhož důvodu by následní uživatelé měli řídit rizika plynoucí z jejich používání látek. Kromě toho je vhodné, aby každý výrobce nebo dovozce předmětu obsahujícího látku vzbuzující mimořádné obavy poskytl dostatečné informace umožňující bezpečné používání takového předmětu.

(59) Požadavky na provádění posouzení chemické bezpečnosti následnými uživateli by měly být rovněž stanoveny podrobně, aby uživatelé mohli splnit své povinnosti. Tyto požadavky by se měly vztahovat pouze na celkové množství látky nebo přípravku větší než 1 tuna. V každém případě by však následní uživatelé měli zvážit použití a určit a použít vhodná opatření pro řízení rizik. Následní uživatelé by agentuře měli hlásit určité základní informace o použití.

(60) Pro účely prosazování a hodnocení by se od následných uživatelů látek mělo požadovat, aby agentuře hlásili určité základní informace, používají-li látky za jiných podmínek, než jsou podmínky scénáře expozice, který je popsán v bezpečnostním listu předaném původním výrobcem nebo dovozcem, a aby tyto ohlášené informace aktualizovali.

(61) Z důvodů uskutečnitelnosti a úměrnosti je vhodné osvobodit od této ohlašovací povinnosti následné uživatele používající malá množství látky.

(62) Měla by být zjednodušena komunikace v obou směrech dodavatelského řetězce. Komise by měla vypracovat systém kategorizující stručné obecné popisy použití zohledňující výsledky projektů provádění registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

(63) Je rovněž nutné zajistit, aby získávání údajů bylo přizpůsobeno skutečným informačním potřebám. Za tím účelem by v rámci hodnocení měla agentura rozhodnout o programech zkoušek, které výrobci a dovozci navrhují. Agentura by ve spolupráci s členskými státy měla dát prioritu určitým látkám, například těm, které mohou vzbuzovat mimořádné obavy.

(64) Aby se zabránilo zbytečným zkouškám na zvířatech, měly by mít zúčastněné osoby lhůtu 45 dní, během níž mohou poskytnout vědecky validované informace a studie, které se zabývají příslušnou látkou a rizikem, jemuž je věnován návrh zkoušek. Tyto vědecky validované informace a studie, které agentura obdrží, by měly být zohledněny při rozhodování o návrzích zkoušek.

(65) Kromě toho je nezbytné zajistit důvěru v obecnou kvalitu registračních údajů a zajistit, aby široká veřejnost i partneři v chemickém průmyslu důvěřovali tomu, že fyzické nebo právnické osoby plní povinnosti, kterém jim byly uloženy. Je proto vhodné stanovit povinnost vést záznamy o tom, která informace byla přezkoumána hodnotitelem s náležitými zkušenostmi, a dále stanovit podíl žádostí o registraci, u nichž má agentura provést kontrolu souladu.

(66) Agentura by měla být rovněž oprávněna požadovat od výrobců, dovozců nebo následných uživatelů další informace o látkách, u nichž na základě provedených hodnocení existuje podezření, že mohou představovat riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, a to i z důvodu svého výskytu na vnitřním trhu ve velkém objemu. Na základě kritérií pro stanovení priority látek, vypracovaných agenturou ve spolupráci s členskými státy, by měl být stanoven průběžný akční plán Společenství pro hodnocení látek, který by vycházel z toho, že příslušné orgány členských států vyhodnotí látky v něm obsažené. Vyplývá-li z použití meziproduktů izolovaných na místě riziko odpovídající obavám plynoucím z používání látek podléhajících registraci, měly by být příslušné orgány členských států také oprávněny vyžádat si v odůvodněných případech další informace.

(67) Kolektivní shoda v rámci Výboru členských států agentury o návrzích jeho rozhodnutí by měla stanovit základ účinného systému, který respektuje zásadu subsidiarity při současném zachování vnitřního trhu. Pokud jeden nebo více členských států nebo agentura nesouhlasí s návrhem rozhodnutí, mělo by být přijato centralizovaným postupem. Nepodaří-li se Výboru členských států dosáhnout jednomyslné dohody, měla by rozhodnutí přijmout Komise postupem projednávání ve výboru.

(68) Vyhodnocení může vést k závěru, že je nutné přijmout opatření podle omezovacích nebo povolovacích postupů nebo že by se opatření k řízení rizik mělo zvážit v rámci jiných příslušných právních předpisů. Proto by se informace o průběhu hodnotícího řízení měly zveřejňovat.

(69) K zajištění dostatečně vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, včetně zohlednění příslušných skupin obyvatelstva a případně určitých zranitelných podskupin obyvatelstva, a životního prostředí by měla být látkám vzbuzujícím mimořádné obavy v souladu se zásadou předběžné opatrnosti věnována velká pozornost. Povolení by mělo být uděleno v případě, že fyzické nebo právnické osoby žádající o povolení orgánu udělujícímu povolení prokáží, že rizika pro lidské zdraví a životní prostředí vyplývající z použití látky jsou náležitě kontrolována. Použití mohou být též povolena, pokud lze prokázat, že socioekonomické přínosy plynoucí z používání látky převažují nad riziky spojenými s jejím používáním a že neexistují žádné vhodné alternativní látky nebo technologie, které jsou z ekonomického a technického hlediska uskutečnitelné. S ohledem na řádné fungování vnitřního trhu je vhodné, aby orgánem udělujícím povolení byla Komise.

(70) Nepříznivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí plynoucím z látek vzbuzujících mimořádné obavy by se mělo předcházet uplatňováním opatření k řízení rizik s cílem zajistit, že jsou veškerá rizika plnoucí z použití látky náležitě kontrolována, a s výhledem na postupné nahrazení těchto látek vhodnými bezpečnějšími látkami. Opatření k řízení rizik by měla být uplatňována, aby se zajistilo, že při výrobě, uvádění na trh a používání těchto látek je expozice těmto látkám, včetně vypouštění, emisí a ztrát v průběhu celé životnosti, pod mezní hodnotou, po jejímž překročení může dojít k nepříznivým účinkům. V případě jakékoli látky, pro niž bylo uděleno povolení, i v případě jakékoli jiné látky, u níž nelze stanovit bezpečnou úroveň expozice, by vždy měla být přijata opatření, pokud je to technicky a prakticky možné, ke snížení expozice a emisí, aby se minimalizovala pravděpodobnost nepříznivých účinků. Opatření k zajištění odpovídajících kontrol by měla být určena v každé zprávě o chemické bezpečnosti. Tato opatření by se měla uplatňovat a případně doporučit dalším účastníkům v celém dodavatelském řetězci.

(71) Lze vypracovat metodiky pro stanovení prahových hodnot pro karcinogenní a mutagenní látky při zohlednění výsledků projektů provádění registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Na základě těchto metodik lze změnit příslušnou přílohu, aby bylo umožněno případně používat prahové hodnoty a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

(72) Aby byl podpořen cíl případného nahrazování látek vzbuzujících mimořádné obavy vhodnými alternativními látkami nebo technologiemi, měli by všichni žadatelé o povolení předložit analýzu alternativ zohledňující jejich rizika a technickou a ekonomickou uskutečnitelnost náhrady, včetně údajů o tom, že žadatel provádí nebo připravuje výzkum či rozvoj. Povolení by dále měla podléhat časově omezenému přezkumu, jehož periodicita by byla stanovena v jednotlivých případech, a měla by obvykle podléhat podmínkám, včetně sledování.

(73) Náhrada látky samotné nebo obsažené v přípravku nebo v předmětu by měla být vyžadována, způsobuje-li její výroba, používání nebo uvedení na trh nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, přičemž se zohlední dostupnost vhodných bezpečnějších alternativních látek a technologií i socioekonomický přínos plynoucí z použití látky, která představuje nepřijatelné riziko.

(74) Náhradu látky vzbuzující mimořádné obavy vhodnými bezpečnějšími alternativními látkami nebo technologiemi by měli zvažovat všichni žadatelé o povolení užití takových látek samotných nebo v přípravku nebo v předmětu nebo pro začleňování látek do předmětů, a to pomocí analýzy alternativ, rizika spojeného s užíváním alternativy a technické a ekonomické uskutečnitelnosti náhrady.

(75) Možnost zavést omezení pro výrobu, uvedení na trh a použití nebezpečných látek, přípravků a předmětů se vztahuje na všechny látky, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, s drobnými výjimkami. Nadále by měla být zavedena omezení uvádění na trh a používání látek, které jsou karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, náležejících do kategorie 1 nebo 2, pokud jde o použití spotřebiteli těchto látek samotných nebo obsažených v přípravcích.

(76) Zkušenosti na mezinárodní úrovni ukazují, že látky charakterizované jako perzistentní, s tendencí k bioakumulaci a toxické anebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní vzbuzují mimořádné obavy, přičemž byla vypracována kritéria, která umožňují identifikaci těchto látek. U některých jiných látek existují dostatečně velké obavy, aby se s nimi v jednotlivých případech zacházelo stejným způsobem. Kritéria uvedená v příloze XIII by měla být revidována tak, aby byly zohledněny současné a jakékoli nové zkušenosti s identifikací těchto látek, a měly by být případně upraveny v zájmu zajištění vysoké ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

(77) S ohledem na otázky uskutečnitelnosti a praktičnosti, jak z hlediska fyzických nebo právnických osob, které musí připravit podklady pro žádost a přijmout vhodná opatření k řízení rizik, tak z hlediska orgánů, které musí žádosti o povolení vyřizovat, by měl být povolovacímu postupu podroben ve stejnou dobu pouze omezený počet látek a pro žádosti by měly být stanoveny reálné lhůty, přičemž by bylo možné pro některá použití stanovit výjimku. Látky identifikované jako splňující kritéria pro povolení by měly být zapsány na seznam látek pro případné zahrnutí do povolovacího postupu. V tomto seznamu by měly být jasně označeny látky uvedené v pracovním plánu agentury.

(78) Agentura by měla vydat pokyny pro stanovení priority látek, na něž se má vztahovat povolovací postup, aby zajistila, že rozhodnutí odrážejí potřeby společnosti a vědecké poznatky a vývoj.

(79) Úplný zákaz látky by znamenal, že by nemohlo být povoleno žádné její použití. Proto by bylo zbytečné umožnit podávání žádostí o povolení. V takových případech by měla být látka vypuštěna ze seznamu látek, pro něž lze podat žádost, a měla by být zapsána na seznam zakázaných látek.

(80) Je třeba zajistit vhodné vzájemné spolupůsobení ustanovení o povolování a omezování, aby tak bylo zachováno účinné fungování vnitřního trhu a ochrana lidského zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Omezení, která platí v okamžiku, kdy je daná látka zapsána na seznam látek, pro které lze podat žádosti o povolení, by pro tuto látku měla zůstat zachována. Agentura by měla zvážit, zda je riziko látek obsažených v předmětech náležitě kontrolováno, a pokud není, měla by připravit dokumentaci týkající se zavedení dalších omezení pro látky, jejichž použití vyžaduje povolení.

(81) K zajištění harmonizovaného přístupu k povolování použití konkrétních látek by měla agentura vydávat stanoviska k rizikům plynoucím z těchto použití, včetně stanovisek o tom, zda je látka kontrolována odpovídajícím způsobem, a případnou socioekonomickou analýzu, kterou jí předloží třetí osoby. Tato stanoviska by měla brát v úvahu Komise při rozhodování o udělení či zamítnutí povolení.

(82) Aby bylo možné účinně sledovat a prosazovat požadavky týkající se povolování, měli by následní uživatelé, kteří využívají povolení uděleného jejich dodavateli, informovat agenturu o svém použití látky.

(83) Je za těchto okolností vhodné, aby se konečná rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení Komise přijímala regulativním postupem, neboť to umožní přezkoumání jejich širších důsledků v členských státech a bližší zapojení členských států do rozhodování.

(84) V zájmu urychlení stávajícího systému by mělo být omezovací řízení přepracováno a směrnice 76/769/EHS, jež byla několikrát podstatně změněna a upravena, by měla být nahrazena. V zájmu přehlednosti a jako výchozí bod pro toto nové urychlené omezovací řízení by všechna omezení vyvinutá podle zmíněné směrnice měla být zapracována do tohoto nařízení. Ve vhodných případech by mělo být uplatňování přílohy XVII tohoto nařízení usnadněno pokyny vypracovanými Komisí.

(85) Pokud jde o přílohu XVII, měly by mít členské státy během určitého přechodného období možnost ponechat v platnosti přísnější omezení, pokud tato omezení byla oznámena v souladu se Smlouvou. To by se mělo týkat látek samotných i látek obsažených v přípravcích a v předmětech, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno. Komise by měla vytvořit a zveřejnit seznam těchto omezení. To by Komisi poskytlo možnost přezkoumat dotyčná opatření za účelem možné harmonizace.

(86) Výrobce, dovozce a následný uživatel by měli být povinni určit vhodná opatření k řízení rizik potřebná k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí před důsledky výroby, uvedení na trh nebo používání látky samotné nebo obsažené v přípravku nebo v předmětu. Je-li to však považováno za nedostatečné a jsou-li právní předpisy Společenství odůvodněné, měla by být stanovena patřičná omezení.

(87) V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí mohou omezení výroby, uvádění na trh nebo používání látky samotné nebo obsažené v přípravku nebo v předmětu zahrnovat jakékoli podmínky pro výrobu, uvádění na trh nebo používání nebo jejich zákaz. Proto je nezbytné vyhotovit přehled těchto omezení a všech jejich změn.

(88) K přípravě návrhu na omezení a za účelem účinného fungování takovýchto právních předpisů by měla mezi členskými státy, agenturou, jinými subjekty Společenství, Komisí a zúčastněnými osobami existovat dobrá spolupráce, koordinace a informovanost.

(89) Aby členské státy mohly předkládat návrhy, které se zabývají konkrétními riziky pro lidské zdraví a životní prostředí, měly by v souladu s podrobnými požadavky připravit dokumentaci. Dokumentace by měla obsahovat zdůvodnění opatření v rámci celého Společenství.

(90) K zajištění harmonizovaného přístupu k omezování by agentura měla plnit úlohu koordinátora tohoto postupu, například jmenováním příslušných zpravodajů a ověřováním souladu s požadavky příslušných příloh. Agentura by měla vést seznam látek, pro které se připravuje dokumentace pro omezení.

(91) Aby se Komise mohla zabývat konkrétními riziky pro lidské zdraví a životní prostředí, které je třeba řešit v rámci celého Společenství, měla by mít možnost pověřit agenturu přípravou dokumentace pro omezení.

(92) Z důvodů průhlednosti by agentura měla zveřejňovat příslušnou dokumentaci, včetně navrhovaných omezení, zároveň s vyžádáním připomínek.

(93) K dokončení řízení v patřičné lhůtě by agentura měla předložit svá stanoviska k navrhovanému opatření a jeho dopadu na základě návrhu stanoviska připraveného zpravodajem.

(94) K urychlení omezovacího řízení by Komise měla připravit návrh změny v konkrétní lhůtě od obdržení stanovisek agentury.

(95) Agentura by měla hrát ústřední roli při zajišťování toho, aby právo týkající se chemických látek a rozhodovací procesy, jakož i vědecký základ, o který se opírají, byly pro všechny partnery i veřejnost důvěryhodné. Agentura by rovněž měla hrát hlavní roli při koordinaci komunikace ohledně tohoto nařízení a jeho provádění. Je proto zásadní, aby měly orgány Společenství, členské státy, široká veřejnost a zúčastněné osoby v agenturu důvěru. Z tohoto důvodu je naprosto nezbytné zajistit její nezávislost, vysoké vědecké, technické a regulační kapacity, průhlednost a výkonnost.

(96) Struktura agentury by měla odpovídat úkolům, které má plnit. Zkušenosti s obdobnými agenturami v rámci Společenství poskytují v tomto směru určité vodítko, ale struktura by měla být přizpůsobena tak, aby vyhovovala zvláštním potřebám tohoto nařízení.

(97) Účinné sdělování informací o rizicích chemických látek a o tom, jak je lze zvládat, je nezbytnou součástí systému vytvořeného tímto nařízením. Při přípravě řízení agenturou pro všechny partnery by měly být vzaty v úvahu osvědčené postupy z odvětví chemických látek a dalších odvětví.

(98) V zájmu účinnosti by zaměstnanci sekretariátu agentury měli vykonávat v podstatě technicko-administrativní a vědecké úkoly, aniž by využívali vědecké a technické zdroje členských států. Výkonný ředitel by měl zajistit účinné a nezávislé plnění úkolů agentury. Aby bylo zajištěno, že agentura plní svou úlohu, mělo by být složení správní rady navrženo tak, aby byl zastoupen každý členský stát, Komise a jiné zúčastněné osoby jmenované Komisí, s cílem zajistit účast partnerů a Evropského parlamentu, a aby byla zabezpečena nejvyšší úroveň odborné způsobilosti a široký rozsah příslušných odborných znalostí v oblasti bezpečnosti a regulace chemických látek při současném zajištění příslušných odborných znalostí v oblasti obecných finančních a právních záležitostí.

(99) Agentura by měla mít k dispozici prostředky pro výkon všech úkolů, které se od ní při plnění její úlohy vyžadují.

(100) Nařízení Komise by mělo stanovit strukturu a výši poplatků, včetně stanovení podmínek, za kterých bude část poplatků převedena na příslušný orgán příslušného členského státu.

(101) Správní rada agentury by měla mít nezbytné pravomoci k sestavení rozpočtu, ke kontrole jeho provádění, ke stanovení vnitřních předpisů, přijímání finančních nařízení a jmenování výkonného ředitele.

(102) Prostřednictvím Výboru pro hodnocení rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu by měla agentura vydáváním vědeckých stanovisek ve své oblasti působnosti převzít úlohu vědeckých výborů při Komisi.

(103) Prostřednictvím Výboru členských států by agentura měla usilovat o dosažení dohody mezi orgány členských států v konkrétních záležitostech, které vyžadují harmonizovaný přístup.

(104) Je nutné zajistit úzkou spolupráci mezi agenturou a příslušnými orgány působícími v členských státech, aby byla vědecká stanoviska Výboru pro hodnocení rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu založena na co nejširších vědeckých a technických odborných znalostech, které jsou ve Společenství k dispozici. Ze stejného důvodu by měly mít výbory možnost spolehnout se na další konkrétní odborné znalosti.

(105) Vzhledem ke zvýšené odpovědnosti fyzických nebo právnických osob za zajištění bezpečného používání chemických látek je nutné posílit prosazování. Agentura by proto měla vytvořit fórum pro členské státy k výměně informací a ke koordinaci jejich činností souvisejících s prosazováním právních předpisů o chemických látkách. Formálnější rámec by posílil současnou neformální spolupráci mezi členskými státy v této oblasti.

(106) V rámci agentury by měl být zřízen odvolací senát, který zaručí fyzickým nebo právnickým osobám, že bude projednáno jejich odvolání proti rozhodnutím, která agentura přijala a která se jich dotýkají.

(107) Agentura by měla být financována částečně z poplatků hrazených fyzickými nebo právnickými osobami a částečně ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství. Pokud jde o dotace ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství, měl by se i nadále uplatňovat rozpočtový proces Společenství. Kromě toho by Účetní dvůr měl provádět audit účetnictví v souladu s článkem 91 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ⁽¹³⁾.

(108) Pokud to Komise a agentura uznají za vhodné, měli by mít možnost podílet se na práci agentury zástupci třetích zemí.

(109) Agentura by měla přispívat k úloze Společenství a členských států v harmonizaci mezinárodních předpisů prostřednictvím spolupráce s organizacemi, které mají o takovou harmonizaci zájem. Agentura by pro podporu širokého mezinárodního konsensu měla zohledňovat stávající i nové mezinárodní normy v oblasti regulace chemických látek, jako je například Globálně harmonizovaný systém (GHS) klasifikace a označování chemických látek.

(110) Agentura by měla poskytnout infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby fyzické nebo právnické osoby mohly plnit své povinnosti podle ustanovení o sdílení informací.

(111) Je důležité, aby se nezaměňovalo poslání agentury s posláním Evropské agentury pro léčivé přípravky, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky ⁽¹⁴⁾, posláním Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin ⁽¹⁵⁾, a posláním Poradního výboru pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci, zřízeného rozhodnutím Rady ze dne 22. července 2003 ⁽¹⁶⁾. Agentura by měla následně stanovit procedurální pravidla pro případ, že je nezbytná spolupráce s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin nebo Poradním výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci. Tímto nařízením by neměly být dotčeny pravomoci svěřené právními předpisy Společenství Evropské agentuře pro léčivé přípravky, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin a Poradnímu výboru pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci.

(112) K zajištění fungování vnitřního trhu s látkami samotnými nebo obsaženými v přípravcích při současném zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí by měla být stanovena pravidla pro seznam klasifikací a označení.

(113) Klasifikace a označení látky uvedené na trh, která podléhá registraci nebo na niž se vztahuje článek 1 směrnice 67/548/EHS, by proto měly být oznámeny agentuře za účelem zapsání na seznam.

(114) K zajištění harmonizované ochrany široké veřejnosti, a zejména osob přicházejících do styku s určitými látkami, a řádného fungování dalších právních předpisů Společenství vycházejících z klasifikace a označování by měla být v seznamu zaznamenána klasifikace v souladu se směrnicí 67/548/EHS a směrnicí 1999/45/ES dohodnutá pokud možno výrobci a dovozci téže látky a rovněž rozhodnutí přijatá na úrovni Společenství za účelem harmonizace klasifikace a označování některých látek. To by mělo plně zohlednit práci a zkušenosti získané v souvislosti s činnostmi prováděnými podle směrnice 67/548/EHS, včetně klasifikace a označování konkrétních látek nebo skupin látek uvedených v příloze I směrnice 67/548/EHS.

(115) Vynaložené prostředky by měly být zaměřeny na látky, které vzbuzují největší obavy. Látka by proto měla být zahrnuta do přílohy I směrnice 67/548/EHS, pokud splňuje kritéria pro klasifikaci jako karcinogenní, mutagenní nebo toxická pro reprodukci kategorií 1, 2 nebo 3, nebo jako senzibilizátor dýchacích cest nebo v souvislosti s dalšími účinky na individuálním základě. Měla by být přijata ustanovení, která umožní příslušným orgánům podávat agentuře návrhy. Agentura by měla k návrhu zaujmout stanovisko a dotčené osoby by měly mít možnost vyjádřit připomínky. Následně by Komise měla přijmout rozhodnutí.

(116) Pravidelné zprávy členských států a agentury o fungování tohoto nařízení budou nepostradatelným prostředkem sledování provádění tohoto nařízení, jakož i vývoje v této oblasti. Závěry vyvozené ze zjištění těchto zpráv budou užitečnými a praktickými nástroji pro přezkum tohoto nařízení a případně pro vypracování návrhů na změny.

(117) Občané EU by měli mít přístup k informacím o chemických látkách, jejichž účinkům mohou být vystaveni, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí o používání chemických látek. Průhledným způsobem, jak toho docílit, je poskytnout jim volný a snadný přístup k základním údajům obsaženým v databázi agentury, včetně stručných profilů nebezpečných vlastností, požadavků na označování a příslušných právních předpisů Společenství, včetně povolených použití a opatření k řízení rizik. Agentura a členské státy by měly umožnit přístup k informacím v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí ⁽¹⁷⁾, s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ⁽¹⁸⁾ a v souladu s Úmluvou Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, jíž je Evropské společenství stranou.

(118) Zpřístupnění informací získaných podle tohoto nařízení podléhá zvláštním požadavkům podle nařízení (ES) č. 1049/2001. Uvedené nařízení stanoví závazné lhůty pro vydání informací i procesní záruky, včetně práva na odvolání. Správní rada by měla přijmout praktická pravidla pro uplatňování uvedených požadavků na agenturu.

(119) Kromě účasti na provádění právních předpisů Společenství by příslušné orgány členských států měly, vzhledem k blízkému vztahu k partnerům v členských státech, plnit úlohu při výměně informací o rizicích látek a o povinnostech fyzických nebo právnických osob podle právních předpisů o chemických látkách. Zároveň je nezbytná úzká spolupráce mezi agenturou, Komisí a příslušnými orgány členských států k zajištění soudržnosti a účinnosti celkového komunikačního procesu.

(120) Aby mohl systém vytvořený tímto nařízením účinně fungovat, měla by při prosazování dodržování existovat dobrá spolupráce, koordinace a výměna informací mezi členskými státy, agenturou a Komisí.

(121) K zajištění souladu s tímto nařízením by členské státy měly zavést účinná opatření pro sledování a kontrolu. Měly by být plánovány a prováděny nezbytné kontroly a jejich výsledky by měly být hlášeny.

(122) K zajištění průhlednosti, nestrannosti a soudržnosti při prosazování členskými státy je nezbytné vytvořit vhodný rámec pro sankce za účelem ukládání účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za porušování předpisů, neboť toto porušování může vést k poškození lidského zdraví a životního prostředí.

(123) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení a některé jeho změny by měly být přijímány v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ⁽¹⁹⁾.

(124) Zejména je třeba zmocnit Komisi, aby v některých případech upravila přílohy s cílem stanovit pravidla pro zkušební metody, měnit podíl vybraných dokumentací pro kontrolu souladu a upravovat kritéria jejich výběru, určovat kvalifikaci požadovanou pro členy odvolacího senátu a postupy senátu a stanovit kritéria vymezující, co představuje přiměřené odůvodnění toho, že zkoušky nejsou technicky možné. Jelikož tato opatření jsou obecného významu a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES.

(125) Je nezbytné, aby během přechodu k plnému uplatňování tohoto nařízení, a zejména v počátečním období fungování agentury, byly chemické látky účinně a včas regulovány. Mělo by být proto přijato ustanovení umožňující Komisi poskytnout nezbytnou podporu při zřizování agentury, včetně uzavírání smluv a jmenování prozatímního výkonného ředitele, dokud správní rada agentury nebude moci jmenovat výkonného ředitele sama.

(126) Aby se plně využila práce vykonaná podle nařízení (EHS) č. 793/93 a podle směrnice 76/769/EHS a aby se výsledky této práce neztratily, měla by být Komise v počátečním období zmocněna zahájit omezovací řízení na základě této práce, aniž by bylo nutné dodržet celé omezovací řízení stanovené tímto nařízením. Všechny tyto prvky by měly být využity, jakmile toto nařízení vstoupí v platnost, aby podpořily opatření ke snížení rizik.

(127) Je vhodné, aby ustanovení tohoto nařízení vstupovala v platnost postupně, aby byl možný plynulý přechod na nový systém. Jejich postupný vstup v platnost by kromě toho všem zúčastněným osobám, orgánům, fyzickým nebo právnickým osobám, jakož i partnerům umožnil soustředit prostředky při přípravě na nové povinnosti ve správný čas.

(128) Toto nařízení nahrazuje směrnici 76/769/EHS, směrnici Komise 91/155/EHS ⁽²⁰⁾, směrnici Komise 93/67/EHS ⁽²¹⁾, směrnici Komise 93/105/ES ⁽²²⁾, směrnici Komise 2000/21/ES ⁽²³⁾, nařízení (EHS) č. 793/93 a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 ⁽²⁴⁾. Uvedené směrnice a nařízení by proto měly být zrušeny.

(129) V zájmu zachování souladu by měla být změněna směrnice 1999/45/ES, která se již zabývá otázkami obsaženými v tomto nařízení.

(130) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla pro látky a zřídit Evropskou agenturu pro chemické látky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(131) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie ⁽²⁵⁾. Usiluje zejména o zajištění plného souladu se zásadami ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, které jsou zakotveny v článku 37 uvedené listiny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: