REACH Online
Call us now!
+44 870 8 200 310
Check out our new REACH compliance website! Get your SDS audited for free!
Write to a human
 
PRILOHA I: OBECNÁ USTANOVENÍ O POSUZOVÁNÍ LÁTEK A VYPRACOVÁVÁNÍ ZPRÁV O CHEMICKÉ BEZPEČNOSTI
Lost in REACH? Not anymore! Try our new REACH Compliance Website
  • Assessment of REACH obligations
  • Letter of Access (LoA) negotiation
  • SDS authoring with 100% guarantee
  • REACH and CLP consulting
  • REACH Registration
  • REACH Compliance auditing
  • REACH Certificate and declaration
  • REACH Only Representative (ROR) services
PRILOHA I: OBECNÁ USTANOVENÍ O POSUZOVÁNÍ LÁTEK A VYPRACOVÁVÁNÍ ZPRÁV O CHEMICKÉ BEZPEČNOSTI
0. ÚVOD
0.1 Účelem této přílohy je stanovit, jak mají výrobci a dovozci posuzovat a prokazovat, že rizika plynoucí z látky, kterou vyrábějí nebo dovážejí, jsou náležitě kontrolována během výroby a jejich vlastních použití a že ostatní účastníci ve směru dodavatelského řetězce mohou tato rizika náležitě kontrolovat. Tato příloha platí přiměřeně rovněž pro výrobce a dovozce předmětů, u nichž je v rámci registrace požadováno posouzení chemické bezpečnosti.
0.2 Posouzení chemické bezpečnosti připraví jedna nebo více odborně způsobilých osob, které mají náležitou zkušenost a prošly odpovídajícím školením, včetně opakovacího školení.
0.3 Posouzení chemické bezpečnosti vypracované výrobcem zahrnuje výrobu látky a všechna určená použití. Posouzení chemické bezpečnosti vypracované dovozcem zahrnuje všechna určená použití. Posouzení chemické bezpečnosti se zabývá použitím látky samotné (včetně případných hlavních nečistot a přídatných látek) i obsažené v přípravku a v předmětu, a to podle určených použití. Při posouzení se přihlíží ke všem fázím životního cyklu látky, které jsou výsledkem výroby a určených použití. Posouzení chemické bezpečnosti se zakládá na srovnání možných nepříznivých účinků látky a známé nebo důvodně předpokládané expozice člověka nebo životního prostředí této látce, přičemž se zohlední provedená a doporučená opatření k řízení rizik a provozní podmínky.
0.4 Látky, jejichž fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti jsou v důsledku strukturní podobnosti pravděpodobně podobné nebo které vykazují podobný model chování, je možné považovat za skupinu nebo "kategorii "látek. Pokud se výrobce nebo dovozce domnívá, že posouzení chemické bezpečnosti provedené pro jednu látku je dostačující pro posouzení jiné látky nebo skupiny látek a pro prokázání, že rizika plynoucí z jiné látky nebo "kategorie "látek jsou náležitě kontrolována, může toto posouzení chemické bezpečnosti použít pro tuto jinou látku nebo skupinu nebo "kategorii "látek. Výrobce nebo dovozce je povinen to zdůvodnit.
0.5 Posouzení chemické bezpečnosti se zakládá na informacích o látce obsažených v technické dokumentaci a na dalších dostupných a náležitých informacích. Výrobci nebo dovozci předkládající návrh zkoušek podle příloh IX a X tuto skutečnost zaznamenají do příslušné položky zprávy o chemické bezpečnosti. Zahrnou se dostupné informace získané z posouzení provedených v rámci dalších mezinárodních a vnitrostátních programů. Je-li to možné a vhodné, zohlední se při vypracování zprávy o chemické bezpečnosti a v jejím obsahu posouzení provedené podle právních předpisů Společenství (např. hodnocení rizik podle nařízení (EHS) č. 793/93). Odchylky od těchto posouzení je nutné zdůvodnit.
K informacím, které se vezmou v úvahu, proto patří informace týkající se nebezpečnosti látky, expozice plynoucí z výroby nebo dovozu, určených použití látky, provozních podmínek a opatření k řízení rizik použitých následnými uživateli nebo jim doporučených.
V souladu s oddílem 3 přílohy XI nemusí být v některých případech nezbytné získávat chybějící informace, protože opatření k řízení rizik a provozní podmínky, které jsou nutné pro kontrolu dobře charakterizovaného rizika, mohou být rovněž dostatečné pro kontrolu dalších potenciálních rizik, která proto nebudou muset být charakterizována přesně.
Domnívá-li se výrobce nebo dovozce, že pro vypracování zprávy o chemické bezpečnosti jsou zapotřebí další informace a že tyto informace lze získat pouze provedením zkoušek podle přílohy IX nebo X, předloží návrh strategie zkoušení s vysvětlením, proč považuje tyto doplňující informace za nezbytné, a zaznamená to v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti. V době, dokud nejsou známy výsledky dalších zkoušek zaznamená ve své zprávě o chemické bezpečnosti a zahrne do vypracovaného scénáře expozice předběžná opatření k řízení rizik, která přijal, a opatření, která doporučil následným uživatelům zamýšlená pro řízení rizik, která jsou zkoumána.
0.6 Posouzení chemické bezpečnosti provedené výrobcem nebo dovozcem pro látku zahrnuje tyto kroky v souladu s odpovídajícími oddíly této přílohy:
1. posouzení nebezpečnosti pro lidské zdraví;
2. posouzení nebezpečnosti pro lidské zdraví plynoucí z fyzikálně-chemických vlastností;
3. posouzení nebezpečnosti pro životní prostředí;
4. posouzení perzistentních, bioakumulativních a toxických (PBT) a vysoce perzistentních a vysoce bioakumulativních (vPvB) látek.
Pokud výrobce nebo dovozce po provedení kroků 1 až 4 dojde k závěru, že látka nebo přípravek splňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečný podle směrnice 67/548/EHS nebo směrnice 1999/45/ES nebo že se jedná o látku PBT nebo vPvB, zahrnuje posouzení chemické bezpečnosti tyto kroky:
5. posouzení expozice;
5.1 vytvoření scénářů expozice nebo případně vytvoření příslušných kategorií použití a expozice;
5.2 odhad expozice;
6. charakterizace rizika.
Souhrn všech významných informací použitých pro výše uvedené body se uvádí v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti (oddíl 7).
0.7 Hlavním prvkem té části zprávy o chemické bezpečnosti, která se týká expozice, je popis scénářů expozice pro výrobu prováděnou výrobcem a pro vlastní použití výrobcem nebo dovozcem a scénářů expozice doporučených výrobcem nebo dovozcem pro určená použití.
Scénář expozice je soubor podmínek, které popisují, jak je látka vyráběna nebo používána během svého životního cyklu a jak výrobce nebo dovozce kontroluje nebo doporučuje následným uživatelům kontrolovat expozici člověka a životního prostředí. Tento soubor podmínek obsahuje popis jak opatření k řízení rizik, tak i provozních podmínek, které výrobce nebo dovozce provedl nebo jejichž provedení doporučuje následným uživatelům.
Uvádí-li se látka na trh, jsou příslušné scénáře expozice včetně opatření k řízení rizik a provozních podmínek zahrnuty v příloze bezpečnostního listu podle přílohy II.
0.8 Požadovaná podrobnost popisu scénářů expozice se bude v jednotlivých případech značně lišit v závislosti na použití látky, jejích nebezpečných vlastnostech a množství informací, které má výrobce nebo dovozce k dispozici. Scénáře expozice mohou popisovat vhodná opatření k řízení rizik pro několik jednotlivých procesů nebo použití látky. Scénář expozice tak může zahrnovat velké rozpětí procesů nebo použití. Na scénáře expozice zahrnující široké rozpětí procesů nebo použití lze odkazovat jako na kategorie expozice. Další zmínky o scénářích expozice v této příloze a v příloze II zahrnují kategorie expozice, jsou-li vytvořeny.
0.9 Nejsou-li podle přílohy XI určité informace nezbytné, uvede se tato skutečnost v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti a odkáže se na odůvodnění v technické dokumentaci. Skutečnost, že se nevyžadují žádné informace, se uvede rovněž v bezpečnostním listu.
0.10 S ohledem na zvláštní účinky, např. poškození ozonové vrstvy, potenciál fotochemické tvorby ozonu, silný zápach, vůně a chuť, u nichž nelze použít postupy stanovené v oddílech 1 až 6, se rizika spojená s takovými účinky posoudí v jednotlivých případech a výrobce nebo dovozce zahrne do zprávy o chemické bezpečnosti úplný popis a odůvodnění takovýchto posouzení a shrnutí uvede v bezpečnostním listu.
0.11 Při posuzování rizika používání jedné nebo více látek obsažených ve zvláštním přípravku (např. ve slitinách) se zohlední, jakým způsobem jsou složky vázány v matrici.
0.12 Není-li metodika popsaná v této příloze vhodná, je nutné ve zprávě o chemické bezpečnosti podrobně vysvětlit a zdůvodnit použitou alternativní metodiku.
0.13 Část A zprávy o chemické bezpečnosti obsahuje prohlášení, že opatření k řízení rizika uvedená v příslušných scénářích expozice pro vlastní použití výrobcem nebo dovozcem byla výrobcem či dovozcem provedena a že tyto scénáře expozice pro určená použití jsou v bezpečnostních listech sděleny distributorům a následným uživatelům.
1. POSOUZENÍ NEBEZPEČNOSTI PRO LIDSKÉ ZDRAVÍ
1.0 Úvod
1.0.1 Cílem posouzení nebezpečnosti pro lidské zdraví je
- určit klasifikaci a označení látky v souladu se směrnicí 67/548/EHS a
- odvodit hodnoty expozice látce, jež by pro člověka neměly být překročeny. Tato úroveň expozice je známá jako odvozená úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům (Derived No-Effect Level – DNEL).
1.0.2 V posouzení nebezpečnosti pro lidské zdraví se zváží toxikokinetický profil (tzn. absorpce, metabolismus, distribuce a eliminace) látky a tyto skupiny účinků, 1) akutní účinky (akutní toxicita, dráždivost a žíravost), 2) senzibilizace, 3) toxicita po opakovaných dávkách a 4) CMR vlastnosti (karcinogenita, mutagenita a toxicita pro reprodukci). Na základě všech dostupných informací se případně zváží další účinky.
1.0.3 Posouzení nebezpečnosti zahrnuje tyto čtyři kroky:
Krok 1 : Vyhodnocení informací o účincích na jiné organismy než na člověka
Krok 2 : Vyhodnocení informací o účincích na člověka
Krok 3 : Klasifikace a označení
Krok 4 : Odvození DNEL
1.0.4 První tři kroky se provedou pro každý účinek, pro nějž jsou k dispozici informace, zaznamenají se do příslušného oddílu zprávy o chemické bezpečnosti a v případě potřeby se v souladu s článkem 31 uvede jejich shrnutí v položkách 2 a 11 bezpečnostního listu.
1.0.5 U účinku, pro nějž nejsou k dispozici žádné náležité údaje, obsahuje příslušný oddíl větu "Tyto informace nejsou k dispozici". Do technické dokumentace se zahrne odůvodnění včetně odkazů na provedené hledání informací v literatuře.
1.0.6 Krok 4 posouzení nebezpečnosti pro lidské zdraví se provede integrací výsledků prvních tří kroků, uvede se v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti a shrne se v položce 8.1 bezpečnostního listu.
1.1 Krok 1 : Vyhodnocení informací o účincích na jiné organismy než na člověka
1.1.1 Vyhodnocení informací o účincích na jiné organismy než na člověka obsahuje
- určení nebezpečnosti pro dotyčný účinek na základě všech informací o účincích na jiné organismy než na člověka, které jsou k dispozici,
- určení kvantitativního vztahu mezi dávkou (koncentrací) a odezvou (účinkem).
1.1.2 Není-li možné určit kvantitativní vztah mezi dávkou (koncentrací) a odezvou (účinkem), měla by být tato skutečnost odůvodněna a měla by být připojena semikvantitativní nebo kvalitativní analýza. Například u akutních účinků není obvykle možné určit kvantitativní vztah mezi dávkou (koncentrací) a odezvou (účinkem) na základě výsledků zkoušky provedené v souladu se zkušebními metodami stanovenými v nařízením Komise zmíněném v čl. 13 odst. 3. V těchto případech postačuje určit, zda a nakolik může látka svými vlastnostmi účinek vyvolat.
1.1.3 Veškeré informace o účincích na jiné organismy než na člověka použité pro posouzení konkrétního účinku na člověka a k určení kvantitativního vztahu mezi dávkou (koncentrací) a odezvou (účinkem) je nutné stručně popsat, pokud možno formou tabulky nebo tabulek, a přitom rozlišovat mezi in vitro, in vivo a ostatními informacemi. Příslušné výsledky zkoušek (např. LD50, NO(A)EL nebo LO(A)EL) a zkušební podmínky (např. doba trvání zkoušky, cesta podání) a jiné náležité informace se poskytnou v mezinárodně uznaných měrných jednotkách pro daný účel.
1.1.4 Pokud je k dispozici jedna studie, vypracuje se pro ni podrobný souhrn studie. Pokud existuje několik studií zaměřených na stejný účinek, pak se po zohlednění možných proměnných (např. provedení, přiměřenost, významnost zkušebních biologických druhů, kvalita výsledků atd.) ke stanovení DNEL obvykle použije studie vzbuzující největší obavy a pro tuto studii se vypracuje podrobný souhrn studie a začlení se do technické dokumentace. Podrobné souhrny budou vyžadovány pro všechny klíčové údaje použité v posouzení nebezpečnosti. Nejsou-li použity studie vzbuzující největší obavy, je nutné tuto skutečnost plně zdůvodnit a zahrnout do technické dokumentace, a to nejen v případě použité studie, ale rovněž i u všech studií vzbuzujících větší obavy než použitá studie. Nezávisle na tom, zda nebezpečnost byla zjištěna nebo ne, je důležité, aby se zvážila vědecká platnost studie.
1.2 Krok 2 : Vyhodnocení informací o účincích na člověka
Nejsou-li k dispozici informace o účincích na člověka, obsahuje tato část prohlášení "Nejsou k dispozici žádné informace o účincích na člověka". Pokud však informace o účincích na člověka k dispozici jsou, uvedou se pokud možno formou tabulky.
1.3 Krok 3 : Klasifikace a označení
1.3.1 Uvede se a zdůvodní náležitá klasifikace a označení stanovená v souladu s kritérii směrnice 67/548/EHS. Případně se uvedou specifické koncentrační limity vyplývající z použití čl. 4 odst. 4 směrnice 67/548/EHS a článků 4 až 7 směrnice 1999/45/ES, a pokud nejsou zahrnuty v příloze I směrnice 67/548/EHS, odůvodní se. Posouzení by mělo vždy zahrnovat prohlášení o tom, zda látka splňuje nebo nesplňuje kritéria stanovená ve směrnici 67/548/EHS pro CMR kategorií 1 a 2.
1.3.2 Pokud jsou informace nedostatečné pro rozhodnutí o tom, zda by látka měla být klasifikována pro konkrétní vlastnost, žadatel o registraci uvede a zdůvodní opatření nebo rozhodnutí, které v souvislosti s tím přijal.
1.4 Krok 4 : Určení DNEL
1.4.1 Na základě výsledků kroků 1 až 2 se pro látku stanoví DNEL s uvedením pravděpodobných cest, trvání a frekvence expozice. Pro některé vlastnosti, zvláště pro mutagenitu a karcinogenitu, nemusí být dostupné informace dostatečné pro stanovení prahové hodnoty, a tím DNEL. Je-li to opodstatněno scénářem expozice, může postačovat jedna hodnota DNEL. Avšak s přihlédnutím k dostupným informacím a scénářům expozice v oddíle 9 zprávy o chemické bezpečnosti může být nutné určit různé hodnoty DNEL pro každou příslušnou skupinu obyvatelstva (např. pracovníky, spotřebitele a osoby exponované nepřímo přes životní prostředí) a případně pro určité zranitelné specifické skupiny obyvatelstva (např. děti, těhotné ženy) a pro různé cesty expozice. Uvede se plné odůvodnění upřesňující mimo jiné volbu použitých informací, cestu expozice (orální, dermální, inhalační) a trvání a frekvence expozice látce, pro kterou daná hodnota DNEL platí. Pokud může existovat více než jedna cesta expozice, stanoví se DNEL pro každou cestu expozice a pro expozici vzniklou kombinací všech cest. Při stanovování DNEL se zohlední mimo jiné tyto faktory:
a) nejistota vyplývající, kromě jiných faktorů, z různorodosti experimentálních informací a z vnitrodruhových a mezidruhových rozdílů;
b) povaha a závažnost účinku;
c) vnímavost (specifických) skupin obyvatelstva, kterého se kvantitativní nebo kvalitativní informace o expozici týkají.
1.4.2 Není-li možné DNEL určit, je nutné to jasně uvést a plně zdůvodnit.
2. POSOUZENÍ FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ NEBEZPEČNOSTI
2.1 Cílem posouzení nebezpečnosti plynoucí z fyzikálně-chemických vlastností je určit klasifikaci a označení látky v souladu se směrnicí 67/548/EHS.
2.2 Možné účinky na lidské zdraví se posoudí minimálně pro tyto fyzikálně-chemické vlastnosti:
- výbušnost,
- hořlavost,
- oxidační potenciál.
Pokud jsou informace nedostatečné pro rozhodnutí o tom, zda by látka měla být klasifikována pro konkrétní vlastnost, žadatel o registraci uvede a zdůvodní opatření nebo rozhodnutí, které v souvislosti s tím přijal.
2.3 Posouzení každého účinku se uvede v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti (oddíl 7) a v případě potřeby se v souladu s článkem 31 uvede jejich shrnutí v položkách 2 a 9 bezpečnostního listu.
2.4 Pro každou fyzikálně-chemickou vlastnost zahrnuje posouzení vyhodnocení toho, nakolik mohou vlastnosti látky vyvolat daný účinek při výrobě a určených použitích.
2.5 Uvede se a zdůvodní náležitá klasifikace a označení stanovená v souladu s kritérii směrnice 67/548/EHS.
3. POSOUZENÍ NEBEZPEČNOSTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
3.0 Úvod
3.0.1 Cílem posouzení nebezpečnosti pro životní prostředí je stanovit klasifikaci a označení látky v souladu se směrnicí 67/548/EHS a určit koncentraci látky, pod jejíž hodnotou se neočekává výskyt nepříznivých účinků v dané složce životního prostředí. Tato koncentrace je známá jako odhad koncentrace, při níž nedochází k nepříznivým účinkům (Predicted No-Effect Concentration – PNEC).
3.0.2 Při posuzování nebezpečnosti pro životní prostředí se zváží možné účinky na životní prostředí, a to 1) vodní prostředí (včetně sedimentu), 2) suchozemské prostředí a 3) ovzduší, včetně možných účinků, které se mohou vyskytnout 4) prostřednictvím akumulace v potravinovém řetězci. Kromě toho se zváží možné účinky na 5) mikrobiologickou aktivitu v systémech čištění odpadních vod. Posouzení účinků na každou z těchto pěti složek životního prostředí se uvede v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti (oddíl 7) a v případě potřeby se v souladu s článkem 31 uvede jejich shrnutí v položkách 2 a 12 bezpečnostního listu.
3.0.3 U složky životního prostředí, pro kterou nejsou k dispozici žádné informace o účincích, obsahuje příslušný oddíl zprávy o chemické bezpečnosti větu "Tyto informace nejsou k dispozici. "Do technické dokumentace se zahrne odůvodnění včetně odkazů na provedené hledání informací v literatuře. Pro složku životního prostředí, pro kterou informace k dispozici jsou, ale výrobce nebo dovozce se domnívá, že není nutné provést posouzení nebezpečnosti, uvede výrobce nebo dovozce odůvodnění spolu s odkazem na související informace v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti (oddíl 7) a v případě potřeby uvede v souladu s článkem 31 shrnutí v položce 12 bezpečnostního listu.
3.0.4 Posouzení nebezpečnosti zahrnuje následující tři kroky, které musí být ve zprávě o chemické bezpečnosti jako takové zřetelně označeny.
Krok 1 : Vyhodnocení informací
Krok 2 : Klasifikace a označení
Krok 3 : Odvození PNEC
3.1 Krok 1 : Vyhodnocení informací
3.1.1 Vyhodnocení veškerých dostupných informací obsahuje
- určení nebezpečnosti založené na všech dostupných informacích,
- určení kvantitativního vztahu mezi dávkou (koncentrací) a odezvou (účinkem).
3.1.2 Není-li možné určit kvantitativní vztah mezi dávkou (koncentrací) a odezvou (účinkem), měla by být tato skutečnost odůvodněna a měla by být připojena semikvantitativní nebo kvalitativní analýza.
3.1.3 Veškeré informace použité pro posouzení účinků na určitou složku životního prostředí je nutné stručně popsat, pokud možno formou tabulky nebo tabulek. Příslušné výsledky zkoušek (např. LC50 nebo NOEC) a zkušební podmínky (např. doba trvání zkoušky, cesta podání) a jiné náležité informace se poskytnou v mezinárodně uznaných měrných jednotkách pro daný účel.
3.1.4 Veškeré informace použité pro posouzení osudu látky v životním prostředí je nutné stručně popsat, pokud možno formou tabulky nebo tabulek. Příslušné výsledky zkoušek a zkušební podmínky a jiné náležité informace se poskytnou v mezinárodně uznaných měrných jednotkách pro daný účel.
3.1.5 Pokud je k dispozici jedna studie, vypracuje se pro ni podrobný souhrn studie. Pokud existuje více než jedna studie zaměřená na stejný účinek, pak se závěry vyvodí ze studie nebo studií vzbuzujících největší obavy a pro tuto studii nebo studie se vypracuje podrobný souhrn studie a začlení se do technické dokumentace. Podrobné souhrny budou vyžadovány pro všechny klíčové údaje použité v posouzení nebezpečnosti. Nejsou-li použity studie vzbuzující největší obavy, je nutné tuto skutečnost plně zdůvodnit a zahrnout do technické dokumentace, a to nejen v případě použité studie, ale rovněž i u všech studií vzbuzujících větší obavy než použitá studie. U látek, které podle všech dostupných studií nejsou nebezpečné, by se mělo provést celkové posouzení vědecké platnosti všech studií.
3.2 Krok 2 : Klasifikace a označení
3.2.1 Uvede se a zdůvodní náležitá klasifikace a označení stanovená v souladu s kritérii směrnice 67/548/EHS. Případně se uvedou specifické koncentrační limity vyplývající z použití čl. 4 odst. 4 směrnice 67/548/EHS a článků 4 až 7 směrnice 1999/45/ES, a pokud nejsou zahrnuty v příloze I směrnice 67/548/EHS, odůvodní se.
3.2.2 Pokud jsou informace nedostatečné pro rozhodnutí o tom, zda by látka měla být klasifikována pro konkrétní vlastnost, žadatel o registraci uvede a zdůvodní opatření nebo rozhodnutí, které v souvislosti s tím přijal.
3.3 Krok 3 : Určení PNEC
3.3.1 Na základě všech dostupných informací se stanoví PNEC pro každou složku životního prostředí. PNEC lze vypočítat použitím vhodného hodnotícího faktoru na hodnoty účinku (např. LC50 nebo NOEC). Hodnotící faktor vyjadřuje rozdíl mezi hodnotami účinků odvozenými z laboratorních zkoušek pro omezený počet druhů a PNEC pro danou složku životního prostředí [57].
3.3.2 Není-li možné PNEC odvodit, je nutné to jasně uvést a plně zdůvodnit.
4. POSOUZENÍ PERZISTENTNÍCH, BIOAKUMULATIVNÍCH A TOXICKÝCH (PBT) A VYSOCE PERZISTENTNÍCH A VYSOCE BIOAKUMULATIVNÍCH (vPvB) LÁTEK
4.0 Úvod
4.0.1 Cílem posouzení PBT a vPvB je určit, zda látka splňuje kritéria uvedená v příloze XIII, a pokud ano, popsat možné emise látky. Posouzení nebezpečnosti podle oddílů 1 a 3 této přílohy zahrnující všechny dlouhodobé účinky a odhad dlouhodobé expozice člověka a životního prostředí provedený podle oddílu 5 (posouzení expozice) kroku 2 (odhad expozice) nelze u látek splňujících kritéria pro PBT a vPvB v příloze XIII provést s dostatečnou spolehlivostí. Vyžaduje se proto zvláštní posouzení PBT a vPvB.
4.0.2 Posouzení PBT a vPvB zahrnuje následující dva kroky, které musí být jako takové zřetelně označeny v části B oddíle 8 zprávy o chemické bezpečnosti:
Krok 1 : Srovnání s kritérii
Krok 2 : Popis emisí
Posouzení se rovněž shrne v položce 12 bezpečnostního listu.
4.1 Krok 1 : Srovnání s kritérii
Tato část posouzení PBT a vPvB obsahuje srovnání dostupných informací, které jsou předkládány jako součást technické dokumentace, s kritérii uvedenými v příloze XIII a prohlášení, zda látka tato kritéria splňuje či nesplňuje.
Nejsou-li dostupné údaje dostatečné k tomu, aby bylo možné rozhodnout, zda látka splňuje kritéria v příloze XIII, zváží se v jednotlivých případech jiné skutečnosti, například údaje získané při sledování látek, které má žadatel o registraci k dispozici a které vyvolávají stejné obavy.
Pokud technická dokumentace obsahuje pro jednu nebo více sledovaných vlastností pouze informace vyžadované v přílohách VII a VIII, zohlední žadatel o registraci informace, které jsou důležité pro screening perzistentních, bioakumulativních a toxických vlastností, aby rozhodl, zda je ke splnění cíle posouzení PBT a vPvB nutné získat další informace. Pokud je nutné získat další informace a vyžadovalo by to provedení zkoušek na obratlovcích, předloží žadatel o registraci návrh zkoušky. Tyto další informace však není nutné získat, pokud žadatel o registraci provede nebo doporučí dostatečná opatření k řízení rizik a provozní podmínky, které umožní osvobození od zkoušky příslušného posouzení PBT a vPvB podle oddílu 3 přílohy XI.
4.2 Krok 2 : Popis emisí
Splňuje-li látka kritéria, provede se popis emisí, který zahrnuje příslušné části posouzení expozice popsané v oddíle 5. Obsahuje zejména odhad množství látky uvolněného do různých složek životního prostředí během všech činností prováděných výrobcem nebo dovozcem a všech určených použití a určení pravděpodobných cest expozice člověka a životního prostředí této látce.
5. POSOUZENÍ EXPOZICE
5.0 Úvod
Cílem posouzení expozice je provést kvantitativní nebo kvalitativní odhad dávky nebo koncentrace látky, které člověk a životní prostředí jsou nebo mohou být vystaveni. Při posouzení se přihlíží ke všem fázím životního cyklu látky, které jsou výsledkem výroby a určených použití a zahrne se do něho každá expozice, která může souviset s nebezpečími určenými v oddílech 1 až 4. Posouzení expozice zahrnuje následující dva kroky, které musí být ve zprávě o chemické bezpečnosti jako takové zřetelně označeny.
Krok 1 : Vytvoření scénářů expozice nebo vytvoření příslušných kategorií použití a expozice
Krok 2 : Odhad expozice.
Scénář expozice se v případě potřeby a v souladu s článkem 31 zahrne do přílohy bezpečnostního listu.
5.1 Krok 1 : Vytvoření scénářů expozice
5.1.1 Vytvoří se scénáře expozice uvedené v bodech 0.7 a 0.8. Scénáře expozice jsou jádrem procesu posouzení chemické bezpečnosti. Proces posouzení chemické bezpečnosti lze opakovat. První posouzení bude založeno na minimálních vyžadovaných a veškerých dostupných informacích o nebezpečnosti a na odhadu expozice, který odpovídá počátečním předpokladům ohledně provozních podmínek a opatření k řízení rizik (počáteční scénář expozice). Pokud počáteční předpoklady vedou k charakterizaci rizika, která naznačí nedostatečnou kontrolu rizik pro lidské zdraví a životní prostředí, je nutné proces opakovat a změnit v posouzení nebezpečnosti nebo expozice jeden nebo více faktorů s cílem prokázat náležitou kontrolu. Upřesnění posouzení nebezpečnosti může vyžadovat získání doplňujících informací o nebezpečnosti. Upřesnění posouzení expozice může zahrnovat změnu provozních podmínek nebo opatření k řízení rizik ve scénáři expozice nebo přesnější odhad expozice. Scénář expozice, který je výsledkem posledního opakování (konečný scénář expozice) se zahrne do zprávy o chemické bezpečnosti a připojí se k bezpečnostnímu listu v souladu s článkem 31.
Konečný scénář expozice se uvede v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti a zahrne do přílohy bezpečnostního listu, přičemž se v souladu s bodem 3.5 přílohy VI použije vhodný stručný název krátce popisující obecné použití. Scénáře expozice musí zahrnovat veškerou výrobu ve Společenství a všechna určená použití.
Scénář expozice zahrnuje, pokud je to důležité, zejména popis:
provozních podmínek
- použitých postupů, včetně fyzikální formy, v níž je látka vyráběna, zpracovávána nebo používána,
- činností pracovníků souvisejících s postupy a trvání a frekvence jejich expozice dané látce,
- činností spotřebitelů a trvání a frekvence jejich expozice dané látce,
- trvání a frekvence emisí látky do různých složek životního prostředí a systémů čištění odpadních vod a zřeďování v přijímající složce životního prostředí;
opatření k řízení rizik
- opatření k řízení rizik pro snížení nebo zamezení přímé a nepřímé expozici člověka (včetně pracovníků a spotřebitelů) a různých složek životního prostředí látce,
- opatření k nakládání s odpady pro snížení nebo zabránění expozici člověka a životního prostředí látce během odstraňování nebo recyklace odpadu.
5.1.2 Pokud výrobce, dovozce nebo následný uživatel požádá o povolení určitého použití, je scénáře expozice nutné vypracovat pouze pro toto použití a následné fáze životního cyklu.
5.2 Krok 2 : Odhad expozice
5.2.1 Odhad expozice se provede pro každý scénář expozice a uvede se v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti a v případě potřeby se v souladu s článkem 31 shrne v příloze bezpečnostního listu. Odhad expozice zahrnuje tři prvky: 1) odhad emisí; 2) posouzení osudu látky a cest a 3) odhad úrovní expozice.
5.2.2 Při odhadu emisí se vezmou v úvahu emise během všech příslušných částí životního cyklu látky plynoucí z výroby a každého z určených použití. Fáze životního cyklu plynoucí z výroby látky zahrnují, pokud je to důležité, fázi odpadu. Fáze životního cyklu plynoucí z určených použití zahrnují, pokud je to důležité, životnost předmětů a fázi odpadu. Odhad emisí se provede za předpokladu, že opatření k řízení rizik a provozní podmínky popsané ve scénáři expozice byly provedeny.
5.2.3 Provede se charakterizace možných procesů rozkladu, přeměny nebo reakce a odhad distribuce a osudu v životním prostředí.
5.2.4 Provede se odhad úrovní expozice pro všechny skupiny obyvatelstva (pracovníci, spotřebitelé a osoby exponované nepřímo přes životní prostředí) a složky životního prostředí, u nichž je expozice dané látce známá nebo důvodně předpokládaná. Posoudí se všechny příslušné cesty expozice člověka (inhalační, orální, dermální a kombinací všech cest a zdrojů expozice). Tyto odhady přihlédnou k prostorovým a časovým změnám průběhu expozice. Při odhadu expozice se zohlední zejména
- řádně naměřené reprezentativní údaje o expozici,
- případné hlavní nečistoty a přídatné látky obsažené v látce,
- množství, v němž se látka vyrábí nebo dováží,
- množství pro každé určené použití,
- provedené nebo doporučené řízení rizik, včetně stupně omezení,
- trvání a frekvence expozice podle provozních podmínek,
- činnosti pracovníků související s postupy a trvání a frekvence jejich expozice dané látce,
- činnosti spotřebitelů a trvání a frekvence jejich expozice dané látce,
- trvání a frekvence emisí látky do různých složek životního prostředí a zřeďování v přijímající složce životního prostředí,
- fyzikálně-chemické vlastnosti látky,
- produkty přeměny nebo rozkladné produkty,
- pravděpodobné cesty expozice a absorpční potenciál pro člověka,
- pravděpodobné cesty vstupu do životního prostředí a distribuce a rozklad nebo přeměna v životním prostředí (viz také oddíl 3 krok 1),
- rozsah (zeměpisný) expozice,
- vyloučení nebo migrace látky v závislosti na matrici látky.
5.2.5 Jsou-li k dispozici řádně naměřené reprezentativní údaje o expozici, je jim při provádění posouzení expozice věnována zvláštní pozornost. Pro odhad úrovní expozice je možné použít vhodné modely. V úvahu se rovněž mohou vzít příslušné údaje získané při sledování látek s obdobným použitím a průběhem expozice nebo s obdobnými vlastnostmi.
6. CHARAKTERIZACE RIZIKA
6.1 Charakterizace rizika se vypracuje pro každý scénář expozice a uvede se v příslušné položce zprávy o chemické bezpečnosti.
6.2 Při charakterizaci rizika se vezmou v úvahu skupiny obyvatelstva (exponovaní pracovníci, spotřebitelé nebo osoby exponované nepřímo přes životní prostředí nebo popřípadě kombinace těchto expozic) a složky životního prostředí, u nichž je expozice dané látce známa nebo ji lze důvodně předpokládat, za předpokladu, že byla provedena opatření k řízení rizik popsaná ve scénářích expozice podle oddílu 5. Kromě toho se přezkoumá celkové riziko pro životní prostředí způsobené danou látkou, a to integrací výsledků celkového uvolňování, emisí a ztrát ze všech zdrojů do všech složek životního prostředí.
6.3 Charakterizace rizika se skládá
- ze srovnání expozice každé skupiny obyvatelstva, o níž je známo, že je nebo může být exponována, s příslušnými hodnotami DNEL,
- ze srovnání předpokládaných koncentrací v životním prostředí v každé složce životního prostředí s hodnotami PNEC a
- posouzení pravděpodobnosti a závažnosti události, k níž dojde v důsledku fyzikálně-chemických vlastností látky.
6.4 Pro každý scénář expozice je možné považovat riziko pro člověka a životní prostředí během celého životního cyklu látky plynoucího z výroby nebo určených použití za náležitě kontrolované, pokud
- úrovně expozice odhadnuté v bodě 6.2 nepřekračují příslušné hodnoty DNEL nebo PNEC určené v oddílech 1 a 3 a
- pravděpodobnost a závažnost události, k níž dojde v důsledku fyzikálně-chemických vlastností látky podle oddílu 2, je zanedbatelná.
6.5 U těch účinků na člověka a složek životního prostředí, u nichž nebylo možné určit hodnoty DNEL nebo PNEC, se provede kvalitativní posouzení pravděpodobnosti, že se při provedení scénáře expozice daným účinkům zamezí.
U látek, které splňují kritéria PBT a vPvB, použije výrobce nebo dovozce informace získané v oddíle 5 kroku 2 při provádění opatření k řízení rizik na místě, která minimalizují expozice člověka a životního prostředí a emise, kterým jsou člověk a životní prostředí vystaveni, nebo při doporučení provedení těchto opatření následným uživatelům, a to během celého životního cyklu látky plynoucího z výroby nebo určených použití.
7. FORMÁT ZPRÁVY O CHEMICKÉ BEZPEČNOSTI
Zpráva o chemické bezpečnosti zahrnuje tyto položky:
FORMÁT ZPRÁVY O CHEMICKÉ BEZPEČNOSTI
ČÁST A
1. SOURHN OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ RIZIK
2. PROHLÁŠENÍ O PROVEDENÍ OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ RIZIK
3. PROHLÁŠENÍ O SDĚLENÍ OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ RIZIK
ČÁST B
1. IDENTIFIKACE LÁTKY A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ
2. VÝROBA A POUŽITÍ
2.1 Výroba
2.2 Určená použití
2.3 Nedoporučované způsoby použití
3. KLASIFIKACE A OZNAČENÍ
4. VLASTNOSTI SOUVISEJÍCÍ S OSUDEM LÁTKY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
4.1 Rozklad
4.2 Distribuce v životním prostředí
4.3 Bioakumulace
4.4 Sekundární otrava
5. POSOUZENÍ NEBEZPEČNOSTI PRO LIDSKÉ ZDRAVÍ
5.1 Toxikokinetika (absorpce, metabolismus, distribuce a eliminace)
5.2 Akutní toxicita
5.3 Dráždivost
5.3.1 Kůže
5.3.2 Oči
5.3.3 Dýchací cesty
5.4 Žíravost
5.5 Senzibilizace
5.5.1 Kůže
5.5.2 Dýchací systém
5.6 Toxicita opakované dávky
5.7 Mutagenita
5.8 Karcinogenita
5.9 Toxicita pro reprodukci
5.9.1 Účinky na plodnost
5.9.2 Vývojová toxicita
5.10 Další účinky
5.11 Odvození DNEL
6. POSOUZENÍ NEBEZPEČNOSTI PRO LIDSKÉ ZDRAVÍ PLYNOUCÍ Z FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ
6.1 Výbušnost
6.2 Hořlavost
6.3 Oxidační potenciál
7. POSOUZENÍ NEBEZPEČNOSTI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
7.1 Vodní prostředí (včetně sedimentu)
7.2 Suchozemské prostředí
7.3 Ovzduší
7.4 Mikrobiologická aktivita v systémech čištění odpadních vod
8. POSOUZENÍ PERZISTENTNÍCH, BIOAKUMULATIVNÍCH A TOXICKÝCH (PBT) A VYSOCE PERZISTENTNÍCH A VYSOCE BIOAKUMULATIVNÍCH (vPvB) LÁTEK
9. POSOUZENÍ EXPOZICE
9.1 [Název scénáře expozice č. 1]
9.1.1 Scénář expozice
9.1.2 Odhad expozice
9.2 [Název scénáře expozice č. 2]
9.2.1 Scénář expozice
9.2.2 Odhad expozice
[atd.]
10. CHARAKTERIZACE RIZIKA
10.1 [Název scénáře expozice č. 1]
10.1.1 Lidské zdraví
10.1.1.1 Pracovníci
10.1.1.2 Spotřebitelé
10.1.1.3 Nepřímá expozice člověka přes životní prostředí
10.1.2 Životní prostředí
10.1.2.1 Vodní prostředí (včetně sedimentu)
10.1.2.2 Suchozemské prostředí
10.1.2.3 Ovzduší
10.1.2.4 Mikrobiologická aktivita v systémech čištění odpadních vod
10.2 [Název scénáře expozice č. 2]
10.2.1 Lidské zdraví
10.2.1.1 Pracovníci
10.2.1.2 Spotřebitelé
10.2.1.3 Nepřímá expozice člověka přes životní prostředí
10.2.2 Životní prostředí
10.2.2.1 Vodní prostředí (včetně sedimentu)
10.2.2.2 Suchozemské prostředí
10.2.2.3 Ovzduší
10.2.2.4 Mikrobiologická aktivita v systémech čištění odpadních vod
[atd.]
10.x Celková expozice (kombinovaná pro všechny příslušné zdroje emisí nebo uvolňování)
10.x.1 Lidské zdraví (kombinovaná pro všechny cesty expozice)
10.x.1.1
10.x.2 Životní prostředí (kombinovaná pro všechny zdroje emisí)
10.x.2.1
Citováné články:
CLANEK 10: Informace předkládané pro obecné účely registrace
CLANEK 14: Zpráva o chemické bezpečnosti a povinnost použít a doporučit opatření ke snížení rizika
CLANEK 40: Přezkoumání návrhů zkoušek
CLANEK 41: Kontrola souladu žádostí o registraci
CLANEK 60: Udělování povolení
CLANEK 62: Žádosti o povolení
CLANEK 119: Přístup veřejnosti prostřednictvím elektronických médií
CLANEK 138: Přezkum
PRILOHA II: POKYNY PRO SESTAVENÍ BEZPEČNOSTNÍCH LISTŮ
PRILOHA VIII: STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 10 TUN NEBO VĚTŠÍM [66]
PRILOHA IX: STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 100 TUN NEBO VĚTŠÍM [68]
PRILOHA X: STANDARDNÍ POŽADAVKY NA INFORMACE PRO LÁTKY VYRÁBĚNÉ NEBO DOVÁŽENÉ V MNOŽSTVÍ 1000 TUN NEBO VĚTŠÍM [70]
PRILOHA XI: OBECNÁ PRAVIDLA PRO ODCHYLKY OD STANDARDNÍHO REŽIMU ZKOUŠEK PODLE PŘÍLOH VIIX
PRILOHA XII: OBECNÉ POKYNY PRO NÁSLEDNÉ UŽIVATELE K POSUZOVÁNÍ LÁTEK A VYPRACOVÁVÁNÍ ZPRÁV O CHEMICKÉ BEZPEČNOSTI
PRILOHA XV: DOKUMENTACE